Když přijede do města cirkus, děti jsou nadšené. Je to pro ně vítaná atrakce a zpestření. Vždyť uvidí divoká zvířata, zajímavé přestavení. Je to přece zábava. Je ale cirkus zábava i pro zvířata? Jaký je vůbec jejich život?

Zvířata celý život tráví v malých klecích či uzavřených prostorech, ve kterých zažívají nudu, frustraci a trpí stereotypním chováním. Vzhledem k tomu, že neustále cestují z místa na místo, není možné jim dopřát lepší podmínky a větší prostor. Zvířata se dostanou ven, jen když cirkus zakotví a je postaveno šapitó, ale i tak mají jen malou možnost pohybu.

Dalším problémem je výcvik. Zvířata jsou nucena k výkonům a cvikům pro ně nepřirozeným (medvěd jezdí na motorce apod.). Je otázkou, jak je lidé od cirkusu přimějí tyto cviky provádět. Tvrdí, že je to pomocí pamlsků, ale svědectví mnoha osob, které v cirkusech pracovaly, jsou jiná. Jedná se o kruté praktiky, odpírání potravy a vody, bití, v nejhorších případech se dokonce používají elektrické obušky a plameny. Na internetu jsou k dispozici videa pořízena ochránci zvířat, která to dokládají.

Ale nejde jen o kruté metody drezury, ale také o stresování zvířat, která mají přirozený strach z hluku, ale během představení musí vystoupit za velkého hluku hudby a potlesku a za světel reflektorů. To vše vede k degradaci zvířat, k pocitům úzkosti a ohrožení. Další otázkou je původ zvířat, neboť je jasné, že v minulosti musela být vytržena ze svého přirozeného prostředí. To vše jen proto, aby se lidé mohli „bavit“.

Při poklidných protestech aktivistů lidé od cirkusu obvykle reagují agresivně, jsou známy případy, kdy fyzicky zaútočili. Není to dávno, co byl medializován případ z Chrudimi, kdy se při cirkusovém představení zranili návštěvníci kvůli špatně smontované lavičce a cirkusáci za to odmítli nést odpovědnost a zraněné lidi vyhodili. Byli agresivní i na novináře, kteří se o případ zajímali. Je otázkou, jak se ti lidé chovají ke zvířatům.

V některých zemích, v kterých si uvědomují krutost života těchto zvířat, jsou cirkusy se zvířaty zakázány (např. Finsko, Dánsko, Švédsko, Kanada a mnoho států USA).

Někdo tvrdí, že cirkusy jsou přínosné a výchovné, protože děti mají možnost na vlastní oči vidět zvířata, která by jinak neviděly. Má to ale opravdu nějaký přínos? Děti se tak naučí, že zvíře je hračka, s kterou člověk může zacházet jakkoli. Představení v dětech vyvolá pocit nadřazenosti nad přírodou, naučí je neúctě k životu zvířat. Existuje mnoho jiných aktivit, které děti obohatí mnohem víc, než vidět zotročená, ponížená a zubožená zvířata předvádět mechanicky opakující se naučený výstup.

autorka je zástupkyní Sdružení Zelené Podluží