Zkusme tedy stručně shrnout, jaká jsou fakta kolem záměru přijatého zastupitelstvem, jak jsou nám podávána a o čem se naopak dostatečně nemluví.

Smysl územního plánování

Cílem územního plánování je zajistit obecně prospěšný soulad veřejných a soukromých zájmů, má chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. Současně vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území.

Radou města prosazovaný a koaliční většinou zastupitelů 19. 11. 2008 schválený závazek upravit směrnou část Územního plánu Břeclavi není nutný pro realizaci zámeckého lesoparku, ale je nutnou podmínkou pro výstavbu velkoprodejny nad 1200 m2 v lokalitě. Na stejném zasedání zastupitelstvo schválilo zrušení Regulačního plánu Zámecký areál, jehož cílem bylo stanovit v tomto území „přesná a jasná pravidla pro řízení investičních záměrů (…) při současném respektování a ochraně přírodního a kulturního dědictví“ a zrušení stavební uzávěry, s kterými byla realizace velkoprodejny v rozporu.

Pokud starosta Břeclavi tvrdí, že „zastupitelstvo schválilo pouze koncepci případné výstavby, vůbec nevíme, jestli to budeme dál projednávat“ a místostarosta Pavel Dominik „Zatím jednáme o změně územního plánu, takže je velmi brzo mluvit o stavbě čehokoliv“, je to nesmysl a záměrná bagatelizace problému. Tato změna ÚP totiž přímo předurčuje území ke stavbě velkoprodejen, protože v souladu s ÚP pak musí být veškeré další kroky. A zájem investora je začít stavět letos a otevřít v příštím roce.

Vztahy majetkoprávní – vlastnictví pozemků - a související stránka ekonomická: Část lesoparku je naplánována na pozemcích, které Qinn Invest nabízí „výhodně“ městu za změnu územního plánu. Tyto pozemky navíc (podle zápisu v katastru nemovitostí) developerům nepatří a prodej či sjednání předkupního práva část nynějších majitelů popřela. Další pozemky má město koupit od družstva Autokempink Břeclav, které hodlá zbytek prodat právě Qinn Investu. Bude-li zrušena stavební uzávěra, Autokempink městu na pozemcích „sleví“. Oba výkupy nás přijdou celkem na 28,4 milionu. Za 1 m2 pozemků tak zaplatíme 758 Kč. Ekonomická výhodnost této transakce je jistě relativní. Přijetí takové „směny“ však jde hlavně proti samotnému smyslu ÚP.

Vliv záměru na lokalitu

Předpokládaný vliv záměrů na lokalitu a Břeclav: Město získá pozemky a vznikne zámecký areál na ploše téměř 6 hektarů, který bude obsahovat polyfunkční veřejný prostor s taneční plochou, pódiem, dětským hřištěm, parkem miniatur (LVA) a provozním zázemím. Označení „lesopark“ přestaňme používat – návrhu příliš neodpovídá.

Zanikne kempink, část jeho pozemků zaplní nové komerční objekty. Na ploše mezi Penny marketem, Včelínkem a třídou 1. máje se dočkáme velkoprodejny.

Zvýšené dopravní zatížení nelze popřít. Všechny tyto prodejny se širokou spádovou oblastí si vyžádají nová parkoviště, příjezdové a zásobovací komunikace a manipulační prostory. Z hlediska výhledu dopravního uspořádání města jde tento záměr přímo proti snaze odlehčit centru města od automobilové dopravy: Zákazníci ani zásobování se sem nedostanou po plánovaném obchvatu ani po zamýšleném „druhém propojení“ Břeclav – Poštorná.

Zvýšená intenzita dopravy bude mít negativní důsledky na životní prostředí (exhalace, hluk), množství nových zpevněných ploch a velké zastavěné plochy prodejen se odrazí na zhoršeném mikroklimatu a absorpci a koloběhu srážkových vod.

Z hlediska kulturních hodnot prostředí jde o exponované plochy uvnitř a v těsném sousedství ochranného pásma nemovité kulturní památky – zámku.
O vytváření městotvorných prostorů (ulic, náměstí) lze u objektů velkoprodejen těžko mluvit. I z tohoto důvodu patří do okrajových částí měst. Takto si dobrovolně vytváříme periferii uvnitř Břeclavi. Realizace nových (velko)prodejen „na zelené louce“ se odrazí na zániku dalších menších obchodů v jádru města. A nejde jen o prodejny samotné – jejich (ne)existence ve smíšených centrálních a obytných zónách ovlivňuje sociální život, pocit sounáležitosti a soudržnost obyvatel na lokální úrovni – jako přirozená mikrocentra vzájemného setkávání a komunikace. Tuto funkci velkoprodejny se svým neosobním provozem splnit nemohou.

Radnice s občany málo komunikuje

Záležitost má ještě jednu důležitou stránku: Je to nedostatečná vůle vedení radnice otevřeně komunikovat s občany Břeclavi o nejdůležitějších rozhodnutích, která zásadně ovlivní budoucnost našeho města. Některé koncepční záměry by si zasloužily větší publicitu a veřejnou diskusi – i tomu by měl sloužit měsíčník Radnice a oficiální web města. Místo toho nejvyšší představitelé Břeclavi obviňují opoziční zastupitele ze snahy o „zviditelnění se“, petice znepokojených občanů umisťují „úplně mimo realitu“ a sami podávají veřejnosti informace nedostatečné a zavádějící.

Zastupitelstvu města byl záměr předložen v balíčku nazvaném „Koncepce vybudování zámeckého lesoparku v souvislosti s plánovanou opravou břeclavského zámku“, ovšem v jeho obsahu se skrývaly především souvislosti s účelovou úpravou ÚP pro umístění velkoprodejny v jednom z nejcennějších a zároveň nejsložitějších území v centru města. Nebyla navržena žádná alternativní řešení - ani rozsahu plochy parku a s tím související nutnosti (?) kupovat pozemky od Qinn Investu nebo Autokempinku, ani alternativa důsledně trvat na dodržení územního plánu. Dopady záměrů na území nebyly vyhodnoceny.

Nakonec zbývá otázka po důvodu unáhleného přijetí této „koncepce“ - a z toho vyplývající apel na zastupitele města, aby své usnesení včas revokovali a záměry v zámeckém areálu znovu, na základě adekvátních podkladů a při vědomí všech souvislostí a důsledků, zodpovědně posoudili.

(Text je krácen, celý je na www.miklin.cz/podzamci)

ZDENĚK MIKLÍN. Autor je architekt z Břeclavi