Páni starostové z teplé kanceláře rozhodli, že úderem šesté hodiny ranní musí být chodník způsobilý k chůzi a nesmí být použita sůl, popel, piliny ani další materiály vyjmenované ve vyhlášce. Vezmeme–li v potaz, že 1 m³ písku i s dopravou se dá pořídit v cenové relaci asi za 2 500 Kč a jeho uskladnění při použití ceníku obce (každý i započatý 1 m² = 20 Kč/den) a při záboru asi 4 m² plochy činí 29 200 Kč za rok. O tuto částku plus náhrada mzdy a částku za pracovní pomůcky jsem okrádán na základě zákona.
Povinnost udržovat chodník ve schůdném stavu se týká pouze chodníků, které přímo přiléhají k nemovitosti. Stačí úzký pás zeleně nebo ostatních ploch a tato povinnost již přechází na majitele chodníku.
Největším paradoxem je, že celý rok na své náklady udržuji cizí pozemky, a když chci jednou za několik let použít chodník před svým domem například k postavení lešení nebo ke krátkodobé skládce, je mi bez kompromisu naúčtována částka dle sazebníku.
Podíváme–li se do minulosti, zjistíme, že robota v českých zemích byla zrušena velmi dávno a nikdo se feudálů neptal, kdo bude pracovat na jejich polích. Rozpadem SSSR zanikly pracovní tábory na Sibiři, v bývalé ČSSR byly zrušeny tábory nucených prací a PTP. Jediný zákon, který přežil císaře pána, 1. republiku, protektorát i komunistickou totalitu, se snaží někteří pohrobci minulých pořádků zachovat všemi nedemokratickými prostředky k jejich pohodlnému vládnutí. Doufám, že si poslanci a senátoři uvědomí, že jsou na svých postech z vůle většiny občanů a ne z vůle několika neschopných starostů a primátorů.
Autor je z Hustopečí, jméno máme v redakci k dispozici, z obavy před perzekucí jej ale nechtěl zveřejnit
