Nikdy bych si nepomyslila, že dítě vychovávané rodiči k racionální výživě bude mít problém se stravováním ve školní jídelně a bude informován odbor péče o dítě. Stačí opravdu málo. Jen to, aby dítě, které navštěvuje školní družinu, nejedlo obědy ze školní jídelny, ale nosilo z domova zeleninové saláty.

Opravdu netuším, komu by toto mohlo být trnem v oku natolik, že bude kontaktovat příslušný odbor na městském úřadě. Nebo že by se pohodlný zaměstnanec zalekl toho, že se zdravá výživa začne mezi dětmi šířit jako nákaza, ohrozí několik let zaběhnutý systém a způsob stravování a bude muset dojít k tak neoblíbeným změnám?

K těmto úvahám mě navedl také rozhovor s vedoucí školní jídelny. Mimo jiné jsem se dozvěděla, že pokud dítě navštěvuje školní družinu, má za povinnost navštěvovat i školní jídelnu. Jen jsem to zatím nikde ve školním řádu nenašla. Jediná výjimka je údajně v případě vážných zdravotních potíží dítěte a tím pádem to musí potvrdit dětský lékař. A co má tedy dělat rodič, který se snaží v zájmu zdraví vlastních dětí omezit živočišné tuky, typické české omáčky s knedlíkem, smažená i sladká jídla a zvyšuje příjem např. ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva? Zvláště v případě, když je dítě zdravé a ono potvrzení od lékaře tím pádem nezíská, ale přesto chce, aby bylo mezi vrstevníky v družině?

Na dotaz, zda si vedoucí školní jídelny myslí, že je klobása vhodná pro děti školního věku, protože ji asi týden před tím měli zařazenu do jídelníčku, mi bylo řečeno, že to bylo pro dospělé a děti měly dietní párek. Aha, takže uzeniny jsou podle spotřebního koše, kterým se musí jídelny řídit, ještě i v 21. století vhodnou potravinou pro děti? Kam tedy tečou ty miliardy dolarů investovaných ve světě údajně do výzkumu potravin a vlivu stravy na zdraví člověka? Nejsou naprosto zbytečné, když se jejich výsledky nikdo neřídí?

Stačilo by ale jen, aby ony normy dané spotřebním košem začala jídelna naplňovat díky jiným surovinám při přípravě jídla. Jde tedy jen o pohodlnost zaměstnanců jídelen při sestavování jídelníčků. Nemá asi ani cenu zmiňovat, že pro ně je na prvním místě vejít se do rozpočtu za každou cenu, byť i na úkor zdraví dětí. Přitom není tajemstvím, že ta stravovací zařízení, která vaří racionálně a mnohdy i z biopotravin, nenavýšila ceny obědů více než o deset nebo patnáct procent. To není zas tak moc, když oběd stojí do 24 korun. Takže to nebude otázka peněz, že? Je to jen o pohodlnosti a přirozeném odporu cokoliv měnit.

Ten, kdo má opravdový zájem o zdravé stravování dětí i dospělých, si vždy najde cestičku, jak udělat chutné a zároveň zdravé jídlo. Ale když se vedoucí školní jídelny začne ptát mě, rodiče, co by asi tak měli pořád vařit, tak je to evidentní. Na můj návrh zvýšit frekvenci podávání kuřecích, zelných apod. salátů na úkor stávajících dvou sladkých jídel týdně mi bylo řečeno, že by se to promítlo do ceny obědů, a to by mi rodiče asi moc nepoděkovali, a hlavně, že nesmí během zimních měsíců podávat saláty jako hlavní jídlo. Paradox! Jak to, že na jiných školách to jde?

Dívala jsem se na jídelníčky školních jídelen z různých koutů republiky a na části z nich se saláty podávají po celý rok. Ve skutečnosti totiž neexistuje žádný právní předpis, který by výslovně stanovil povinnost, že hlavní jídlo musí být tzv. teplé, z právního hlediska musí být „jen“ zachováno plnění výživových norem. Tak teď nevím, jestli mi tento argument byl řečen z pouhé neznalosti nebo pohodlnosti.

Další zajímavou informací pro mě bylo, že na školeních, kterých se kuchařky účastní, jim je prý instantní jídlo vnucováno jako zdravé a vhodné pro přípravu obědů pro děti. Chtěla bych znát odborníka na výživu (předpokládám, že přednášející na oněch školeních odborníky jsou), který by se pod toto tvrzení veřejně podepsal. A pokud by toto opravdu někdo tvrdil, ráda bych se ho zeptala, kolik mu společnost, která tato instantní jídla vyrábí, zaplatila. I přesto, že na obalech těchto výrobků může být označení bez umělých barviv, bez konzervantů atd., tak je běžnou praxí, že polotovary, z nichž je jídlo vyrobeno a kupují se od různých dodavatelů, již právě tyto složky obsahují.

Pod tímto se tedy myslí demokracie – každý si může vyrábět, co chce, prodávat také, inzerovat jakýkoliv nesmysl nebo dokonce podvod. Máme tedy možnost osobní volby, co budeme jíst?! Možná – ale jen do té doby, než se nějaký úředník probudí a projeví osobní iniciativu, aby ukázal, že není zbytečný. A proto nesmíme mít školky nebo školní jídelny s alternativní výživou, zato děti ze základních škol mohou beztrestně krást! Rodiče budou stíháni nikoliv za svoje kradoucí dítě, ale za to, že ho krmí zeleninou a ne mlékem a masem. Svět se zbláznil! (redakčně kráceno)

DANA SADOVSKÁ. Autorka je z Břeclavi