Topolánkova vláda dlouhodobě příchod krize do ČR popírala. Po pěti měsících upozorňování ekonomy a parlamentní opozicí se vláda probudila a pod záminkou krize prosazuje své dřívější předvolební návrhy a nepřichází s novými významnými protikrizovými návrhy. Nelze se pak divit, že mužské zastoupení prosazuje daňové zvýhodnění drahých aut pro majitele a ředitele firem (asi není náhodou, že přibližně 93 % úzkého vedení středních a velkých firem v ČR jsou muži).

Vláda zaspala i v čerpání z fondů EU. Z monitorovací zprávy ministerstva pro místní rozvoj o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů se můžeme dozvědět, že k 7. lednu 2009 bylo příjemcům strukturální pomoci vyplaceno 1,85 mld. korun, což je 0,9 % souhrnné alokace na roky 2007 až 2008. Pokud by však byly finanční prostředky ze strukturální fondů využity ve větším množství a hlavně rychleji, mohla se ČR potýkat s menší krizí, protože by byl trh daleko více stimulován poptávkou.

Vláda nemá zájem investovat do podpory nových jeslí a dětských školek, jež jsou pro ženy jednou z možností, jak sladit své mateřství se zaměstnáním tak, aby mohly žít plnohodnotný život. Nelze se divit, že první, kdo jsou v době krize propouštěny, jsou ženy, především kvůli péči o děti, která je jim přisuzována i v případech, kdy mají hlídání dětí zajištěno např. nezaměstnaným manželem, rodiči atd. Pouhá 2 % dětí mají v současnosti možnost být umístěna v jeslích. Cílem Evropské unie je zajistit možnost umístění v jeslích 30 % dětí do do tří let věku a 90 % míst ve školkách pro děti ve věku do zahájení školní docházky.

Nerada bych se dočkala toho, abychom skončili jako v USA, kde obrovské množství lidí nedosáhne na kvalitní zdravotní péči, 80 % seniorů nemá zajištěný žádný starobní důchod, 13 % populace (35 - 40 mil. obyvatel) je postiženo chudobou a počet osob, které jsou buď ve vězení, nebo v podmínce, je celých 5 % Američanů (648 osob na 100 tisíc obyvatel). Pro porovnání dodám, že v ČR je počet vězňů 210 na 100 tisíc obyvatel. Domnívám se, že solidární sociální stát, rovné příležitosti žen a mužů nejsou prázdné pojmy, a věřím, že se podaří otevřít diskusi na toto téma na všech úrovních, tedy i u nás na Břeclavsku.

ALENA ANDĚLOVÁ. Autorka je předsedkyní Sociálně demokratických žen Břeclav a studentkou sociologie