Mikulov se pyšní spoustou krásných památek. Jak se městu daří je udržovat?

Mikulov má hodně krásných památek, které ovšem nejsou v majetku města. Většina těchto dominantních historických objektů je majetkem církve, která se o ně stará bohužel nedostatečně. Museli jsme tedy zvolit cestu spolupráce s biskupstvím a hledáme způsoby i finanční možnosti, jak tyto církevní památky zrekonstruovat.

Je to například věž kostela svatého Václava či křížová cesta na Svatý kopeček, které máme v pronájmu a sháníme společně s biskupstvím prostředky na rekonstrukci.

Velkým úspěchem je získání dotace v hodnotě zhruba šesti milionů korun na rekonstrukci kostela sv. Šebestiána, sousední zvonice a naučné stezky, která vede přes Svatý kopeček. Velmi nás těší obnova zdejší křížové cesty, která je světovým unikátem, a práce na projektu úspěšně pokračují.

Nemůžu také vynechat městskou památkovou zónu, v níž své nemovitosti postupně opravujeme. Kvůli nízkým dotacím, které se pohybují v řádu statisíců, zatím bohužel jen fasády a zčásti zadní trakty. Tyto opravy jsou částečně hrazeny také z rozpočtu města.

Mikulov má jistě i řadu jiných předností – vinařské tradice, folklor a mnoho dalších, kterou z nich byste rád více prosadil?

Zde bych nerad upřednostňoval. Nicméně musím říct,  že vinařská tradice je přirozená a vybaví se  v souvislosti s Mikulovem jako první. Myslím, že této tradici ještě trochu dlužíme. Vzorem by pro nás mohly být vinařské regiony v jiných zemích, kde je tradice vinařství viditelná na první pohled, a byl bych rád, aby tak bylo vnímáno i naše město. Folklor je samozřejmě součástí vinařské tradice a těžko se dá tedy oddělovat jedno od druhého.

Další velkou předností  Mikulova je unikátní příroda s vápencovými svahy Pálavy, která také souvisí s vinařstvím a ovlivňuje charakter místních vín.

Rád bych ukázal na komplexnost a výjimečnost celého regionu, spíše než preferoval některou z předností.

Nabídka kulturních a společenských akcí ve městě je bohatá. Jmenujte některé stěžejní a ty, na něž byste do města pozval turisty a návštěvníky?

Naší stěžejní akcí je tradiční Pálavské vinobraní, které se pravidelně koná druhý zářijový víkend, letos je to již 66. ročník. Nabídka akcí v Mikulově je velmi pestrá také díky našim místním spolkům a zahrnuje širokou škálu zájmů a žánrů. Osobně bych turisty pozval do Mikulova také v podzimním období burčáku nebo na Svatomartinský Mikulov, kdy mají návštěvníci možnost ochutnat mladá vína a husí speciality, především pak svatomartinskou husu.

Pokud jde o turistiku, nejen turisty, ale i místní bude jistě zajímat, jak město pokročilo, pokud jde o rekonstrukci křížové cesty na Svatý kopeček?

O tomto tématu jsem se již malinko zmínil v první otázce. Do roka se nám podaří komplexní rekonstrukce křížové cesty. Většina ze čtrnácti kapliček je již opravena  díky donátorům, v současné době se díky dotaci pustíme do zrestaurování barokních soch, deskových obrazů          a fresek. Opravu kostela   svatého Šebestiána a zvonice se protáhne do příštího roku.

Poté bychom rádi požádali o zápis této významné církevní památky na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.  Tento cíl jsem si stanovil před čtyřmi lety a byl bych rád, kdyby se nám ho podařilo naplnit.

 Máte zmapováno, kolik návštěvníků a turistů vaše město ročně navštíví?

Odhadl bych to zhruba     na sto padesát tisíc návštěvníků za rok. V tomto počtu    je zohledněna i návštěvnost kulturních a společenských akcí. Nicméně jsem přesvědčený, že nám návštěvnost rok od roku roste.

Někteří místní si zvláště v létě stěžují na rušení nočního klidu opilými turisty. Připravuje město něco pro zlepšení soužití turistů a obyvatel?

Na toto téma vedeme rozsáhlou diskuzi a hledáme řešení nejen u nás, ale i ve spolupráci s dalšími turisticky navštěvovanými městy, jako je Cheb, Tábor, Kutná Hora či Český Krumlov. Setkáváme se s tím, že žádné z těchto měst si s tímto problémem neví rady. Někde to řeší vyhláškou. Tento způsob ochrany zvažuje i naše město. Dále se opíráme o zákony a zatím nepřipravujeme další konkrétní legislativní řešení.

Snažíme se ovšem vést dialog i s podnikateli v turistickém ruchu o tom, aby své zákazníky poněkud umravňovali   a nabádali, aby se chovali slušně. Víme, že to občany obtěžuje, nicméně hledáme ten kompromis mezi soužitím návštěvníků města a místních obyvatel.

Co byste řekl k dopravní situaci ve městě? Kolem kruhových objezdů jsou stále ještě rozvířené diskuze?

Výstavba kruhových křižovatek byla pro Mikulov nezbytná a zlepšila dopravní  situaci ve městě. Dodatečně byly hrazeny z dotace ze státního rozpočtu, z fondu dopravy. Objezdy jsou osázeny, jsou tedy viditelnější a lidé si na ně již i zvykli. Jsou také nadstandardně označeny dopravními značkami a zaneseny i v mapách systému GPS.

Po tom, co jsem dodržel slib, že na výstavbu seženu peníze ze státního rozpočtu, diskuze utichly.

Jaké investiční záměry má město na příští rok, eventuálně do budoucna?

Nově máme zpracovaný Strategický plán rozvoje města, na jehož základě nyní připravujeme pro příští rok investiční plán a projektové dokumentace. Obecně by se dalo říct, že se budeme více zaměřovat na místní infrastrukturu – chodníky, cesty, parkoviště a fasády nemovitostí ve vlastnictví města.

Mezi významnější investiční akce bude patřit již zmíněná poslední etapa rekonstrukce křížové cesty na Svatém kopečku (oprava kostela sv. Šebestiána a zvonice), dále rekonstrukce amfiteátru, výhledově počítáme i s opravou bývalé budovy Domu dětí a mládeže, která bude do budoucna využita jako centrum volnočasových aktivit.

Jistě jako starosta toužíte po něčem, co by se v Mikulově dalo zlepšit či vybudovat, ale nejsou na to peníze… míváte občas takové myšlenky?

Neustále. Problém jsou ovšem peníze. Mým snem je komplexní rekonstrukce městské památkové zóny,  tím myslím veškeré nemovitosti, náměstí a zejména zadní a sklepní trakty. Zde se bavíme o opravách v řádu stamilionů korun.

Již nyní pracujeme na projektu, který by urbanisticky a architektonicky řešil celou tuto historickou část města   a bude rozdělen do několika investičních etap.

Dalším projektem, na který v současné době nejsou finanční prostředky, je revitalizace Mušlovského potoka, zatravnění nivy a dosadba břehových porostů, se kterým souvisí i přírodní projekt mokřadů.

Čím je podle vás Mikulov výjimečný, ale příliš se o tom neví nebo nemluví? Je taková zajímavost, kterou by se Mikulov mohl více chlubit, a přitom o tom mnoho lidí přijíždějících  do Mikulova nic netuší?

Mezi výjimečnou zajímavost patří jistě jeskyně Na Turoldu, která je na světě unikátní a lidé o ní příliš moc nevědí. Město má i řadu výjimečných rodáků, z nichž bych jmenoval především kardinála Františka Dietrichsteina, bez kterého by Mikulov nebyl tím Mikulovem, který nyní zažíváme.

Svatý kopeček tehdy proměnil v duchovní místo, vyznačující se neobyčejně působivým pohledovým propojením kostela a kapliček křížové cesty s městem, přírodou a okolní krajinou.

V evropském měřítku je to unikát. Ucelený projekt, který začíná panonským hájem  pod Olivetskou horou, je koncipovaný také jako reminiscence Getsemanské zahrady s Božím hrobem.

Návštěvník tento unikátní urbanistický celek Mikulova nevnímá zatím v celém kontextu, ale do budoucna to bude určitě ten největší turistický tahák. Církevní turistika nabývá na síle a my do  toho portfolia musíme přidávat nové zajímavosti.

EVA BÁRTÍKOVÁ

PROJEKT OBCE: Tento text je součástí komerčního projektu Deníku Rovnost Obce. Představují se v něm obce jihomoravského regionu.