Kliknutím zvětšíteMedicína sice nesmírně pokročila, ale pořád skrývá mnohem víc otázek než jasných odpovědí. Do diskusí o konkrétní léčbě chorob se navíc zapojují studie, placené z neprůhledných grantů, farmaceutičtí lobbisté anebo výrobci nejrůznějších potravin.
Vzhledem k tomu se můžeme dlouhodobě hádat o prospěšnosti či škodlivosti alkoholu a kávy, tuků živočišných i rostlinných, o správné denní porci pohybu a třeba i o plusech a minusech vegetariánství, veganství, požívání raw potravin apod.
Cukr: nový arcinepřítel
Diskuse o cholesterolu jsou ovšem zvláště ožehavé – vždyť se celosvětově týkají desítek milionů lidí a v léčbě se točí astronomické sumy. Jako prakticky u všech medicínských otázek můžete i tady najít nejrůznější názory; často přímo protichůdné. Příkladem může být nedávná „rehabilitace“ živočišných tuků a vajec – potravin, které byly v souvislosti s cholesterolem po řadu let démonizovány. Najednou vítáme zpět s otevřenou náručí, zatímco dříve do nebes vynášené margaríny a podobné náhražky živočišných tuků jsou právem odmítány.
V dokumentech Evropské kardiologické společnosti dnes najdete průzkumy (včetně megastudie shrnující výsledky bádání z téměř 50 států světa), které potvrzují, co nám zdravý rozum už dávno napovídal: že totiž pro zachování správných hladin cholesterolů („dobrého“ HDL i „zlého“ LDL) máme jíst čerstvou, pestrou a zdravou stravu, nikoli bůhvíjakými chemikáliemi prosáklé umělé tuky, uzeniny apod.
„Ve vejcích nevidím žádný problém, doporučuji ale spíš krátké povaření než smažení na olejích,“ říká k tomu Monika Bartolomějová, hlavní nutriční specialistka sítě výživových poraden Svět zdraví. „Podobné je to i s konzumací mléka. Tady problém nevidím v mléku samotném, ale v jeho nepřirozené technologické úpravě. Naopak margarínům s transmastnými kyselinami a potravinám obsahujícím ztužené tuky se vyhýbejte.“
Na zřejmě největšího nepřítele lidského zdraví byl dnes nově pasován rafinovaný cukr – ten bychom opravdu neměli konzumovat v přílišném množství, což ale ví každé malé dítě.
Hledáte vhodný druh pohybu? Zkuste jógu:
Určitý problém mimochodem představuje i stanovení optimální celkové hladiny cholesterolu v krvi: obvykle se pracuje s hodnotou 5,0 mmol/l, ale někteří odborníci prosazují hladinu 6,5 a jiní naopak až 3,5 mmol/l. I tento aspekt dobře ilustruje, kolik nejasností kolem cholesterolu a statinů ještě je. Ostatně ani pořádně nevíme, proč a jak hladiny cholesterolu u lidí kolísají…
Cholesterol: čím více, tím lépe?
* Existují i teorie, podle nichž nemáme v těle dobrý a zlý cholesterol – dobré jsou oba. To, že mají na svědomí usazeniny v krevním řečišti, prý je jen dobře – má jít o jakési „záplaty“, které cévy chrání před záněty způsobenými kyselostí v těle. Jako důkaz se uvádí Japonsko, kde je nejvíce dlouhověkých lidí a současně zde mají jedny z nejvyšších hodnot cholesterolu na světě. Na internetu najdeme řadu studií, podle nichž nízká hladina cholesterolu způsobuje různé choroby.
* Jsou tu však i počiny hodné větší pozornosti. Například japonské ministerstvo zdravotnictví před pěti lety vyřadilo cholesterol ze svého seznamu doporučovaných hodnot různých látek v těle. Tvrdí přitom, že „cholesterol není látkou, která by si zasloužila pozorování či kterou je možné se předávkovat“. Podobné hlasy se ozývají i z USA.
Zrádné vedlejší účinky
Předmětem bouřlivých diskusí se staly i samotné „léky na cholesterol“, tedy statiny. Je jim připisován dlouhý seznam negativních vedlejších účinků – počínaje bolestmi svalů a cukrovkou přes poškození jater, chronickou únavu a nespavost až po sexuální dysfunkce.
Na druhé straně jsou tu ovšem vědecké práce, publikované například v prestižním časopise The Sciencist, podle nichž mají statiny naopak dobré vedlejší účinky – pomáhají údajně proti osteoporóze, roztroušené skleróze a Alzheimerově chorobě či senilní demenci. Proto se dokonce po určitou dobu zvažovalo, že by se jimi povinně „obohacovaly“ potraviny typu hamburgerů! Pochybnosti ale nakonec převážily, a tak z toho sešlo.
Objevily se totiž studie s přesně opačnými výsledky, než k jakým došel The Sciencist. Podle nich statiny mimo jiné ničí paměť, snižují imunitu a působí choroby jater. Největší problémy prý vznikají při souběžném používání statinů a některých jiných léků (včetně běžných antibiotik). Nejvíce ohroženy jsou starší ženy trpící chorobami jater nebo ledvin. Statiny se mimochodem „nesnášejí“ ani s některými potravinami: třeba s grapefruitem.
Je tu nový způsob léčby!
Je s podivem, jak relativně málo je otázka statinů, které užívá každý desátý Čech a jejichž účinky na zdraví pacientů mají vliv na životy milionů rodin, veřejně diskutována. Současná realita je v podstatě taková, že většina lékařů se „zakopala“ na starých pozicích, podporujících léčbu statiny, zatímco jejich odmítání je v rukou různých občanských iniciativ apod.
U občanů trpících problémy s LDL cholesterolem pak záleží hlavně na tom, do jaké míry věří klasické medicíně a jak popřávají sluchu novým trendům. Tady musíme konstatovat, že jakkoli mají Češi své lékaře rádi a věří jim, v otázce statinů řada z nich lékařská doporučení odmítá.
Po které zelenině sáhnout?
Užitečná je vlastně každá zelenina (i ovoce), některé ale hladinu cholesterolu přímo snižují. Například česnek, jehož hodnota je známa po staletí. Také však třeba červená řepa, mrkev, celer, rajčata anebo i docela obyčejné brambory – ty vlastně představují jakýsi „multivitamin“. Je ovšem nezbytné zeleninu i ovoce požívat kvalitní (v zimě se skládají vlastně jen z vody a hnojiv), čerstvé a upravené tak, aby jejich léčivé vlastnosti nebyly poškozeny. Pro řadu lidí může být nepříjemnou zprávou, že „zlý“ cholesterol v našich žilách zvedá i kouření a požívání alkoholu, o obezitě ani nemluvě.
Až další vývoj zřejmě ukáže, kdo má pravdu. Je dokonce možné, že ji tak trochu mají obě strany – pro jednoho pacienta je léčba statiny vhodná, druhému vyhovují jiné typy terapie. „Léky na snižování hladiny cholesterolu se stále vyvíjejí. Jako nejnovější je zde asi takzvaná antiadhezivní terapie, která funguje na principu blokování vazby LDL cholesterolu na konkrétní receptory,“ říká docent Kašparovský. „LDL cholesterol je poté vracen do jater, kde se rozloží. Tyto léky vykazují méně nežádoucích účinků.“
Rozšířením nové metody léčby by se velmi dobře vyřešilo statinové dilema. Ihned se tu však objevil další rozpor, který se týká cholesterolových diet. Podle některých vědců, například amerického profesora Michaela Hertoga, totiž na hladinu cholesterolu v našem těle strava nemá prakticky žádný vliv! Za oceánem jsou vůbec vůči tradiční léčbě vysokého cholesterolu stále skeptičtější: dokonce se tam publikují tvrzení, podle nichž jsou snahy o snižování hladiny LDL cholesterolu dietami zbytečné, protože tělo si tuto látku vyrábí samo dle vlastního uvážení a na naše snahy nebere ohled. Publikovány byly i články, podle jejichž autorů příliš nízká hladina cholesterolu (LDL i HDL) v těle vede k častějšímu výskytu rakoviny.
Nejlepší lék? Štěstí!
Rovněž v USA pak zjistili, že nejlepší prevencí proti většině neinfekčních chorob je šťastný život. „Harmonický život, spokojenost se sebou samým a zdravý vztah k vlastnímu tělu je základem duševního i fyzického zdraví,“ podotýká k tomu Monika Bartolomějová.
Zkuste pegan dietu:
„Je obecně známo, že dlouhodobý stres zapříčiňuje řadu potíží – problémy s hmotností, špatnou pleť, sníženou imunitu a další. Harmonický život zde hodně pomůže, je ale důležité zaměřit se i na další aspekty. Hlavně se ve své stravě snažte dávat přednost přirozeným potravinám před polotovary a jezte ve větší míře lokální potraviny a biopotraviny. Nezapomínejte se také hýbat a volný čas trávit s lidmi, na kterých vám záleží…“
Procházka vám zachrání život
Odpovídá doc. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Kolik procent české populace trpí „zlým“ cholesterolem a jak se právě ten podepisuje na průměrné délce života?
Podle posledních šetření cca sedmdesát procent, přičemž více jsou ohroženi muži než ženy. Vliv na délku života nelze jednoznačně určit. Záleží na dalších faktorech, jako je vysoký krevní tlak, obezita, kouření a věk. Pokud se vezmou v potaz všechny tyto faktory, lze ale spočítat možné zvýšené riziko úmrtí.
Je léčba cholesterolu doživotní záležitostí, nebo se pacient může – úpravou životního stylu – vyléčit sám?
Úspěšnost léčby záleží vždy především na pacientově ochotě změnit životní styl. Léky sice tlumí negativní vliv cholesterolu, nicméně samy o sobě k vyléčení nevedou.
Může člověk sám na sobě rozeznat, že má problémy s cholesterolem?
Velmi obtížně. Většina příznaků je nespecifických a objeví se až v pokročilé fázi.
O současných lécích na cholesterol se traduje, že poškozují svaly. Je to pravda – respektive, jaké mají vedlejší účinky?
Jako většina léků i ty, používané na léčbu cholesterolu, vykazují nežádoucí účinky, mezi které patří možné poškozování svalů v důsledku jejich horšího zásobení cholesterolem, který je u této tkáně více důležitý pro stabilitu buněčné membrány. Nicméně zpravidla se tyto nežádoucí účinky vyskytují při nesprávném užívání léku, případně při kombinaci s alkoholem, který může ovlivnit vstřebávání léčiva.
Nedávno došlo k „rehabilitaci“ živočišných tuků – nechystá se v současnosti zas nějaké podobné překvapení?
V současné době se diskutuje, do jaké míry je možné ovlivnit hladinu cholesterolu čistě změnou stravy. Jako významnější faktor pro ovlivnění hladiny cholesterolu se totiž jeví dostatek vhodného pohybu. Zvýšená hladina cholesterolu je především ukazatelem nezdravého životního stylu. Většina pacientů si tuto nemoc v podstatě vypěstuje jednak špatnou životosprávou, ale především nedostatečným vhodným pohybem, kterým může být například chůze, trvající alespoň 20 minut, ideálně 45 minut denně.
Nestačí jen zdravě jíst
Tři čtvrtiny Čechů a Češek mají zvýšenou hladinu cholesterolu – i děti a velmi mladí lidé. Podle současného převažujícího lékařského názoru by celková hladina cholesterolu v těle dospělého člověka neměla překročit limit 5,2 mmol/l.
Co přemíra cholesterolu způsobuje, je obecně známo – zanášení cév, které může vést k jejich ucpání s fatálními následky. Hladinu cholesterolu, jenž je jinak v rozumné míře pro lidské tělo velice prospěšný, lze upravit užíváním medikamentů. Není však ideální spolehnout se pouze na ně. V každém případě by člověk trpící problémy s cholesterolem (tedy tři ze čtyř našinců) měl také upravit svůj jídelníček a životní styl.
Nezbytný (i z řady jiných důvodů) je pohyb, dostatečný příjem tekutin, ovoce, zeleniny i celozrnných potravin. Samozřejmě také přiměřený podíl ryb v našem menu, to ale jistě každý ví.
Lékaři, zabývající se celostní medicínou, k tomu dodávají, že je nutné také žít dobrý život, být v rámci možností šťastný a spokojený se svojí existencí. To je ovšem lék, kterého se bohužel mnohým z nás (i kvůli stresu ze stálé honičky za penězi) nedostává…
IVO BARTÍK
15
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
