Myšlenku nadřazených civilizací, které vysílají mezihvězdné sondy, aby zkoumaly a monitorovaly neznámé kouty vesmíru a případně komunikovaly s inteligentními formami života, vyslovil poprvé v roce 1960 radiofyzik z univerzity ve Stanfordu Ronald Bracewell.

Vizualizace záhadné planety, která by mohla být černou dírou
Tajemný objekt na okraji Sluneční soustavy není planeta. Vědci mají vysvětlení

„Sonda umístěná v naší těsné blízkosti může trpělivě vyčkávat, než vyvineme technologie dostatečně vyspělé na to, abychom ji dokázali odhalit. A jakmile se to podaří, mohla by s námi v reálném čase komunikovat,“ vysvětluje Benford ve své studii, zveřejněné v magazínu The Astronomical Journal. „Mezitím mohla odesílat zpět informace o naší biosféře a lidské civilizaci.“ 

Tanec se Zemí

Celá Bracewellova teorie má jednu zásadní trhlinu. Vědci podnikli celou řadu výzkumů a žádný z nich nedokázal v blízkosti naší planety objevit jediný důkaz existence umělých přístrojů mimozemského původu. Myšlenka tak postupně přešla do kategorie vědecké fikce (sci-fi).

Podívejte se na záběry UFO, jejichž pravost potvrdilo americké námořnictvo:

Podle Benforda ale vědci dosud nepátrali na těch správných místech. Ve své studii proto naznačil, kde by se umělí „pozorovatelé“ z vesmíru mohli ukrývat. Jeho pozornost směřuje ke kamenitým koorbitálním objektům v blízkosti Země.

Jak jejich označení napovídá, jedná se o „pseudosatelity“ které obíhají okolo slunce na dráze podobné té zemské, ale zároveň jsou gravitační silou připoutány k naší planetě. Astronomové zatím podobných těles objevili jen několik, přičemž nejblíže se nachází asteroid s označením 2016 HO3, který si od vědců z NASA vysloužil přezdívku „Stálý společník Země“.

Radioteleskop FAST. Ilustrační snímek
Tajemné signály z vesmíru. Obří čínský teleskop zachytil něco nečekaného

„2016 HO3 obíhá okolo naší planety, ale nikdy se od ní během cesty okolo Slunce příloš nevzdálí,“ vysvětlil v roce 2016 specialista NASA na objekty blízké Zemi Paul Chodas. „Ve výsledku je tak tento malý asteroid odsouzen k věčnému ‚tanci‘ se Zemí.“

Právě koorbitální objekty by však podle Benforda mohly být daleko více, než jen „taneční partneři“ Modré planety. Jejich stálá přítomnost v blízkosti zemské orbity by totiž mohla být ideálním místem k umístění sondy. „Tyto objekty představují ideální způsob jak Zemi pozorovat z bezpečného přirozeného útvaru,“ vysvětluje ve své studii. „Zároveň poskytují vše, co by vyspělá mimozemská civilizace mohla potřebovat - suroviny, pevné ‚kotviště‘ i úkryt.“

Odpovědět může čínská mise

Existence sebemenší možnosti, že by jeho teorie mohla být pravdivá, a zároveň blízkost koorbitálních objektů k Zemi, by podle Benforda měla být pro vědce ze SETI prioritou. „Měli bychom se přímo zaměřit na jejich pozorování, jak pomocí elektromagnetického spektra a planetárních radarů, tak pomocí vyslání sond,“ cituje Benforda server Science Alert.

Mezinárodní vesmírná stanice na oběžné dráze Země:

Kromě šance na nalezení mimozemských „špehů“ by totiž výzkum koorbitálních objektů mohl být přínosný i pro další oblasti vědy. Zatím o nich totiž mnoho nevíme a až doposud se jich podařilo objevit méně než dvacet.

Povrch Venuše. Ilustrační snímek
Tajemství Venuše: Ještě před 700 miliony let se podobala Zemi, pak přišel zlom

„Jak se zdá, Benfordovo přání by se mohlo dříve či později splnit,“ upozorňuje Science Alert. Čína totiž ohlásila ambiciózní plán desetileté vesmírné mise, jejíž součástí by byla i návštěva a odběr vzorků z 2016 HO3. Vědci tak budou mít jedinečnou možnost prozkoumat, zda se na asteroidu nenachází něco neobvyklého.

Vědci ze SETI však nadšení Jamese Benforda mírní. „Jak moc pravděpodobné je, že by na některém z těchto objektů skutečně byla mimozemská sonda? Očividně extrémně nepravděpodobné,“ řekl serveru Live Science teoretický fyzik a astrobiolog Paul Davies z Arizonské státní univerzity. „Ale pokud se za cenu přijatelných nákladů můžeme přesvědčit na vlastní oči, proč ne? I když tam nenajdeme zelené mužíky, mohli bychom objevit něco zajímavého.“