VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Břeclavsko za vlády bronzového meče

Dolní Dunajovice /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ -Ve střední době bronzové byl břeclavský region důležitým centrem. Svědčí o tom nálezy z Pavlova či Strachotína.

7.2.2012
SDÍLEJ:

Jeden z bronzových náramků ze souboru nálezů ze Strachotína.Foto: fotoarchiv AV ČR Brno

V následující části seriálu nahlédneme do další významné epochy vývoje lidstva, a to do střední doby bronzové (zhruba 1500–1350 před naším letopočtem). Tato sice krátká, zato však velmi progresivní doba přinesla výrazný kvalitativní a kvantitativní rozvoj bronzové činnosti. Bronz se stal již zcela běžným materiálem pro výrobu většiny předmětů a současně začal hrát důležitou roli i při zvýraznění sociálního rozvrstvení společnosti.

V tomto období se doklady pobytu člověka v Evropě rozděluje na několik odlišných archeologických kultur. Střední Evropa spadá do komplexu takzvaných mohylových kultur, které se vyskytovaly od Francie až po Maďarsko. Jejich název je odvozen z formy pohřebního ritu, který se vyznačoval zejména pochováváním nebožtíků pod hliněnými či kamennými náspy – mohylami.

Území středních Čech, jižní a střední Moravy, Dolního Rakouska, jihozápadního Slovenska v té době obsadili nositelé středodunajské mohylové kultury, jež se za přispění vlivů z jižních a jihovýchodních částí Evropy plynule vyvinula z věteřovské skupiny předcházejícího období starší doby bronzové. Region Břeclavska se nacházel v centrálním území středodunajské mohylové kultury a podle archeologických pramenů sehrál klíčovou roli při následném vývoji lidské společnosti na našem území.

Nejenom rolníci

Lidé středodunajské mohylové kultury žili usedlým způsobem života. Jako životní prostor vyhledávali úrodné nížinné polohy v blízkosti řek, na kterých zakládali otevřená sídliště. V břeclavském regionu jsou známá například z katastrů obcí Pavlov, Strachotín a Dolní Věstonice.

Zdejší populace žila v nadzemních domech kůlové konstrukce, které byly typické pro zemědělské společnosti evropského pravěku. O vyspělosti úrovně jejich kultury bydlení svědčí například nálezy fragmentů barevně malovaných a reliéfních omítek na některých sídlištích jižní Moravy (například Jiříkovice). Vedle zmíněných osad vesnického typu jsou vzácně doloženy i osady opevněné. Jedna z nich byla zachycena na katastru Přítluk, kde se našel tři až čtyři metry široký příkop a stopy opevnění.

Hlavní obživou nositelů středodunajské mohylové kultury bylo zemědělství a pastevectví. Zároveň díky masivnímu rozmachu distribuce bronzu vzkvétala na sídlištích řemeslná výroba (kovolitectví, kovotepectví, hrnčířství, kosťařství a jiné) a na ni navázaná obchodní činnost.

Řemeslnou výrobu a obchod kontrolovala a řídila vládnoucí složka obyvatelstva, která se do této podoby diferencovala již na sklonku starší doby bronzové. Tuto vládnoucí „šlechtu“ té doby a s ní spjatou vojenskou elitu můžeme archeologicky doložit přepychově vybavenými hrobovými inventáři, které obsahují bronzové i zlaté šperky, zbraně (bronzové meče, sekery či sekeromlaty) a mnoho dalších atributů moci.

Kremace i kostry

Pohřební ritus středodunajské mohylové kultury je velice variabilní. Zesnulí byli pohřbíváni kostrově i žárově na nevelkých pohřebištích, a to jak pod mohylami, tak do plochých hrobů. Lze však očekávat, že staletí zemědělské činnosti v nížinách znemožnilo dochování nadzemních částí mohylových pohřebišť. Výše položené mohylníky, zvláště v zalesněných oblastech, byly tomuto vlivu uchráněny.

Archeologické výzkumy mohylových pohřebišť dokládají vysokou variabilitu úpravy hrobové jámy. Na některých moravských pohřebištích se podařilo rozpoznat zbytky dřevěných či kamenných obložení, kamenné dlažby či dokonce kamenné hrobky.

Na Břeclavsku jsou hrobové nálezy doloženy pouze ojediněle. Jsou to dva bohatě vybavené hroby z Pasohlávek, pohřeb dospělého jedince z Pavlova a hrob malého dítěte z Brodu nad Dyjí.

Velice častým jevem pro střední dobu bronzovou je vytváření skladů bronzových předmětů, takzvaných depotů. Jedná se o kolekce pracovních nástrojů, zbraní, polotovarů, surovinových ingotů a v neposlední řadě šperků, které tito lidé z různých kultovních, bezpečnostních či jiných důvodů ukládali do země.

V břeclavském regionu byly bronzové depoty objeveny například v Přítlukách a Mušově. Kromě bronzových depotů jsou v rámci mohylových kultur známé také časté výskyty depotů keramických nádob, na Břeclavsku například keramický depot nádob z Lednice, který obsahoval různé formy stolovací keramiky (misky, šálky, amfory).

IVO ŠTERC
Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

7.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kouř z automobilů. Ilustrační foto.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Vizualizace nové přístavby základní školy v Ratíškovice.

Stropy školních dílen ponesou duby. Děti se mají naučit zručnosti

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

AKTUALIZOVÁNO

Česko zpívá koledy. Rok od roku je nás více, zaznělo na Břeclavsku

Břeclavsko /REPORTÁŽ, ANKETA/ – Muzikanti mají v rukou své nástroje, zpěváci stojí na svých místech před střední odbornou školou blízko velkého vánočního stromu. Je středa těsně před šestou hodinou podvečerní a na náměstí v Kloboukách u Brna se chystá sbor žáků tamního gymnázia k zahájení akce Česko zpívá koledy s Deníkem. 

NOVÝ ŽIVOT: Sexuální násilí na Břeclavsku? Muž znásilnil druhého

Břeclavsko – Výjimečný případ sexuálního násilí řeší policisté na Břeclavsku. Jeden muž znásilnil druhého. Nový život se v právě připraveném vydání, které bude k dostání už ve čtvrtek ráno, zaměřil na události s vynuceným sexuálním podtextem.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT