Prechov se nalézal jižně pod Prechovským dvorem. „Byl rozložený podél obou břehů žižkovského potoka a obehnaný dvojitým příkopem, který sloužil k vymezení obce. Na podrobnější archeologický průzkum ovšem lokalita ještě čeká,“ uvedl historik Jaroslav Čech, který před pár lety napsal o Moravském Žižkově knihu, v níž zmínil i tuto obec.

Zaniklá vesnice se nacházela na území dnešního Moravského Žižkova směrem na Břeclav.

Zatímco její umístění se podařilo odborníkům přesně určit, vznik názvu Prechov už tak jasný není. „Jednou mi babička vyprávěla, že se na Prechově choval dobytek, odtud název: pre-chov,“ zavzpomínal Zabloudil.

Čech se však spíše přiklání k jiné variantě. „Jedna z dochovaných variant jména je Prachov. Nabízí se možný výklad prachové, prašné místo. A z Prachova se později stal Prechov,“ domnívá se historik.

První zmínka o této obci se objevila v polovině třináctého století. Na konci čtrnáctého století Prechov úplně zpustnul. „Nejspíše se tak stalo za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem Lucemburskými,“ zamýšlel se Čech.

Znovu kolonizovat se už vesnici nepovedlo. Ať už byla v majetku Žerotínů či Lichtenštejnů. Naposledy se v lánských rejstřících (starý katastr pozemků – pozn. redakce) objevila v roce 1673. „Kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna tamní pozemky začal užívat jako pastviny pro své kobyly,“ podotkl autor knihy.

Prechov se stal slavným i dlouho po svém zániku. „Fanoš Mikulecký do něj ve dvacátém století umístil děj své hry Prechovský buřič,“ zmínil starosta Moravského Žižkova Josef Osička. Šlo však o fikci, s historickou vesnicí neměla hra nic společného.