Největším koníčkem Zdeňka Filípka z Břeclavi je filatelie. Známky mu učarovaly už v mládí, ale vášní se mu staly teprve před asi čtrnácti lety. Od nich byl už jen kousek ke sbírání všeho, co se týká poštovní historie. Tedy nejen známek, ale třeba také pohlednic, dopisů či novinových zásilek. Píše odborné články a dokonce se chce stát soudním znalcem v oboru filatelie, pravosti a jakosti známek a ekonomiky a odhadu ceny.

„Od známek jsem přešel ke sbírání poštovní historie. Například dopisů, které sloužily k úřednímu styku, ale také k běžnému dopisování mezi lidmi. Zajímavé je například zacházení se zásilkami, byly různá poštovní období a také docházelo k územním změnám. Člověk tak poznává i historii, protože mohu z dopisů hodně věcí vyčíst,“ vysvětluje rozšíření svého zájmu třiačtyřicetiletý břeclavský podnikatel.

Jak sám přiznává, výhodu má i v tom, že jeho podnikání je hodně propojené se sběratelstvím. Zabývá se totiž i tiskem katalogů, a dokonce je spolumajitelem časopisu, který se věnuje nejen filatelii.

„Co se týká poštovní historie, zajímá mě nejvíce první republika, kterou se zabývám opravdu podrobně. Pak je pro mě důležitá také monarchie, ale zaměřuji se spíš na Moravu a Břeclavsko,“ popisuje zaměření svého velkého koníčku s tím, že důvodem je i to, že žije v Břeclavi a má k oblasti vztah.

Po rozšíření netouží

Že by se v budoucnu začal zabývat třeba i dalším obdobím, nechce připustit. Rád by se totiž věnoval naplno pouze těm, kterým dobře rozumí. „Nechci to už rozšiřovat, rád bych byl dobrý na určitý územní prostor i známkovou část,“ přiznává.

Prozradit, jaké unikáty má ve své sbírce, Filípek příliš nechtěl. „Řeknu snad jen to, že se zabývám první republikou, konkrétně knihtiskovým obdobím od roku 1918 do roku 1926. Je to náročné jak časově, tak i finančně. Je těžké něco sehnat, a když už se něco objeví, stojí to hodně peněz,“ uvádí a zároveň dodává, že své sbírky doma nemá. Pro jistotu je má v bankovních trezorech.

Dostat se k vzácným známkám či dopisům není podle Filípka vůbec jednoduché. „Je velká náhoda, když se někde objeví ještě nějaká výjimečná sbírka z pozůstalosti. Mnohdy to také lidé přeceňují. Už v době první republiky byly známky, které sbírám, vzácností. Byly v rukou obchodníků a sběratelů, a tak je tomu dodnes. Hodně věcí se od nás vyvezlo a po revoluci se snažíme získat je zpět,“ říká s tím, že naše známky nesbírají jen lidé tady, ale i v Evropě, a dokonce i v Americe, Japonsku či Austrálii.

„Na burzách málokdy něco koupím. Spíš zajedu na prestižní aukce. A to třeba i do zahraničí. Naposledy jsem byl ve Spojených státech, ale nakonec jsem odjel s prázdnou,“ přiznává, že zdaleka ne pokaždé uspěje.

Nově vydávané české známky nechávají Filípka klidným. „Jsem členem Klubu českých filatelistů, takže dostávám novinky. Ale hned je uplatním, a to tak, že je dám na dopisy. Takže využiju jejich poslání,“ směje se.

Hrdý sběratel

Čeho si Filípek velmi váží a za co jej také uznávají jeho kolegové, je jeho sbírka poštovní historie týkající se sporného území na severu Moravy, o nějž se přelo po první světové válce Československo s Polskem. „Jsem i spoluautorem knihy, která vyšla nedávno v Anglii. A ta se právě věnuje tomuto tématu. Jedná se vlastně o poštovní historii několika málo měsíců v roce 1920,“ ukazuje hrdě katalogy, ze kterých vycházel při psaní. Dostal za ně i několik zlatých medailí.

Filípek je autorem i dalších odborných článků a publikací. Například je spolutvůrcem specializovaného katalogu, který se zaměřuje na československé známky. Ten má však teprve vyjít.

„Knihy, které po desetiletí vycházely, svými články i dost nabourávám. Buď tam spousta věcí chybí, nebo jsou špatně zařazené. Chci do budoucna spolu s dalšími některé monografie i předělat,“ sděluje.

Podnikatel však vydal i knihu s téměř osmi sty starými pohlednicemi Břeclavska. „Pohlednice sice sbírám, ale nevěnuji se tomu naplno. Spíš mě zajímá, co tady bylo například v době monarchie či první republiky. Dýchá na vás doba minulá, zjistíte z toho, kdo tady třeba podnikal,“ uzavírá Filípek.