Zatajený špatný technický stav, stočené kilometry, předražené úvěry a zavádějící ceny. To jsou nejčastější témata, která se zákazníky probírám, když si přijdou vybrat nový vůz. Nechtějí se nechat znovu napálit. Některé příběhy jsou doslova neuvěřitelné a co hůř, můžete je prožít i dnes, pokud špatně vyberete prodejce, nebo se necháte nalákat na až podezřele nízké ceny vozidel. A to je zároveň váš nejčastější dotaz.

Proč autobazar uvádí cenu automobilu kupříkladu padesát tisíc, a když už u něj stojíte, tak vám prodejce oznámí, že je to cena bez DPH a platí pouze tehdy, pokud si ho pořídíte na úvěr? Jinak sto třicet tisíc při platbě hotově.

Jak to je? Je to jednoduché, nízká cena na zánovním vozidle působí doslova jako magnet. Kdo by v dnešní době nechtěl ušetřit? O to větší zklamání vás čeká až se po příjezdu do bazaru, po mnoha ujetých kilometrech a spousty času stráveného na cestě, dozvíte, kolik auto doopravdy stojí. A proč to některé bazary vůbec dělají?

Když už jste cestovali takovou dálku, tak snad neodjedete s prázdnou. Na dvojích cenách však nemusí být nic špatného, pokud je v inzerci přehledně napsáno, kolik auto stoji při platbě v hotovosti s DPH. Ale i tak mějte na paměti, že velký rozdíl v ceně do úvěru a za hotové musí někdo zaplatit. Budete to vy, nebo autobazar? Seriozní sleva ve výši do deseti tisíc korun při pořízení vozidla na splátky je předpokladem toho, že vůz moc nepřeplatíte. Vracím se k tomu, co jsem zde psal v jednom z předešlých vydání. Ptejte se prodejce a chtějte vědět, co vás vše bude stát. Jen málokdo má dnes peníze na rozhazování.

V posledním letošním vydání tohoto seriálu se pokusím ve stručnosti zrekapitulovat, co je důležité mít při koupi ojetin na paměti.

MICHAL KUDLÁČEK (autor je prodejcem v břeclavském autobazaru Suprkara)