Jeden z příběhů vypráví například o staré a násilí zbožňující čarodějnici, která se stala osudnou řadě zbloudilých chlapců z okolí. Řeč je o jeskyni Na Turoldu v Mikulově na Břeclavsku, které patří další díl letního seriálu Deníku Rovnost Tajemná místa jižní Moravy.

Jde o jednu z nejstarších přírodních rezervací na území Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Pálava. Místo vyhledávané a tajemné. „O násilnostech čarodějnice se vyprávěly legendy, a proto se lidé kopci vyhýbali. Prý tam strašilo. Šeptali si, že nejeden chlapec z Mikulova nebo náhodný pocestný do těch míst zašel a už se nevrátil. Buď se ztratil docela, nebo ho našli druhého dne s přeraženýma rukama a nohama mrtvého pod skalisky," uvedl ve své knize Lidská réva Václav Richter, který se pověstmi zabýval.

Turold se nachází pár set metrů od mikulovského amfiteátru, kde se pravidelně konají hudební koncerty. Jako málokdo má jeskyni zmapovanou speleolog Jiří Kolařík, jenž s kolegy organizuje prohlídky a místo spravuje. „Pověstí a příběhů je dost. Čím si to jeskyně vysloužila, ale nevím. V části nazvané Liščí díra dříve přespávali bezdomovci a trempové. V jedné legendě se vypráví, že se tam kdysi konal zakázaný rej čarodějnic, přišel Luciper, silně bouchl a na místě zůstal jen smrad a černé stěny," řekl Kolařík.

Ve vysvětlení se přiklání k rozumu. Dřívější špatný stav přisuzuje spíše počínání nevítaných návštěvníků, kteří tam bez ohledu na následky trávili dny a noci. „Pak tam někdo přišel, našel páchnoucí věci a začaly se povídat takové řeči," poznamenal speleolog.

Také Richter píše o nenadálých návštěvnících: dvojici hlídačů vinic. Jedné říjnové noci se v jeskyni ukryli před deštěm. Když povečeřeli, vzájemně se ujistili, že hrozny v takovém počasí nikdo neukradne a mohou tam zůstat. „Hrozný nečas," povzdechl si jeden. „Vítr vyje a skučí jako ta čarodějnice, co je tady někde schovaná," dodal druhý.

S těmi slovy se podle pověsti ozval silný hukot a do jeskyně vlétlo hejno netopýrů. Pak se zvedl prudký vítr a dvojici vyhodil ven do kaluže. Když se hlídači probrali, vyděšení utekli. Od té doby své povolání už nedělali a také do jeskyně se dlouho nikdo neodvážil vkročit. Tolik pověst.

Tajemnost však působí spíše přitažlivě než opačně. I proto v minulosti na Turoldu bádali archeologové. Jeden z nich podle Kolaříka pronesl, že by v jeskyni mohla být jantarová komnata. „Začali se sem proto sbíhat hledači pokladů, ale nic takového tady asi nebude," konstatoval Kolařík.

Také on s kolegy narazil na něco, co popožene lidskou fantazii. Vyfotili ducha. Na jednom z pořízených snímků se rýsuje lidská postava. Možnost, že by je zmátla hra světel, vyloučili. V místě žádné přírodní světlo nebylo. „Jde asi o nějaký prach nebo anomálii. Chodit se tam nebojíme. Dokonce bychom šli i tam, kde straší," tvrdí Kolařík s úsměvem.

Ředitel Regionálního muzea Mikulov Petr Kubín doporučuje návštěvu i ostatním. „Jeskyně byly vždycky přitažlivé a lidé v nich měli různé představy a bohatou fantazii. Rozhodně jde o místo, které stojí za zhlédnutí. Jeskynní komplex je unikátní a kdo má rád pověsti a třeba se s oblibou i trochu bojí, přijde si na své," řekl Kubín.

Kromě prohlídek se na Turoldu konají také přírodovědné akce. K vidění jsou například údajní pomocníci zmíněné čarodějnice. Netopýři.