VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když bohové vládli v paláci Walhala. A za časů druidů

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Náboženství a víra v nadpozemské bytosti byly vždy neodmyslitelnou součástí kultur, jejichž studiem se archeologie zabývá. V přírodě existovala řada jevů, jejichž příčiny a smysl si nebyl tehdejší člověk schopen vysvětlit a samotná podstata víry v určitou vyšší moc je v člověku odedávna téměř geneticky zakódována.

24.7.2012
SDÍLEJ:

Kamenná hlava keltského hrdiny z kultovního areálu z Mšeckých Žehrovic (podle Podborský 2006: Náboženství pravěkých Evropanů).Foto: archiv

Běh tehdejšího života ve společnosti byl utvářen různými normami a předpisy, které vycházely právě z náboženství. Podobně tak i základní pilíře dnešních právních systémů mnoha států světa vycházejí z křesťanských, islámských či jiných náboženských předpisů.

V rámci archeologických nálezů jsou stopy projevů náboženských představ často obtížně čitelné a většinou se tak usuzuje o artefaktech či odkrytých terénních situacích, které jsou nějak nestandardní a jejichž praktický smysl není zřejmý. Archeologie projevy náboženství a různých rituálů identifikuje zejména v pohřebním ritu či prostřednictvím jednotlivých artefaktů (ochranné amulety, předměty pro provádění rituálů) a nemovitých památek (místa provádění rituálů, „svatyně").

Archeologové a paleoreligionisté jsou tak při poznávání dávných náboženských systémů často odkázáni na studium kusého a často problematického okruhu pramenů. Využívají se například také etnografické poznatky o náboženském životě dosud existujících lidských komunit, které vykazují podobnosti s tehdejšími společnostmi.

O něco lepší situace se naskýtá pro takzvaně protohistorická období vývoje člověka (doba laténská, římská a období stěhování národů; celkový časový rozsah zhruba od čtyř set let před naším letopočtem až šest set let našeho letopočtu). Způsob života „barbarských" kmenů byl často předmětem zájmu některých řeckých a římských spisovatelů období antiky, v jejichž díle se dochovaly zajímavé informace o podobě náboženských tradic Keltů a Germánů, tedy etnik obývajících po několik století starého a nového letopočtu také území Břeclavska.

Řada poznatků pochází například od slavného vojevůdce Gaia Julia Caesara či historika a etnografa Publia Cornelia Tacita. V oblastech severní Evropy, kde germánské etnikum vznikalo a kde byly původní kulty nahrazeny křesťanstvím až později v raném středověku, odrazy původního starogermánského náboženství lze najít v severských ságách, jejichž tématem jsou často legendy a mýty.

Náboženství Keltů i Germánů se vyznačuje rozvinutým polyteismem, což znamená víru ve více božstev s určitou hierarchií, která mají různě rozdělené pravomoci (nebe, podsvětí, válka, plodnost, řemesla a tak dále). Podobně jako v řecké a římské mytologii mají i zde bohové a bohyně často lidskou podobu. Podle Caesara však původní germánská božstva představovala například kosmická tělesa (Měsíc, Slunce) či živly (oheň) a až později došlo k jejich „vtělení" do lidské podoby.

Oba božské pantheony nebyly pro všechny Kelty či Germány univerzální a mnohé kmeny měly svá božstva a existovala zde také řada polobohů/hrdinů a ochranných bůžků. Z literárních pramenů je známo okolo čtyř stovek jmen keltských bohů a bohyní, avšak tři sta z nich je zmíněna pouze jednou.

Nejvyšším keltským bohem byl Taranis, který byl pánem nebes a stejně jako bůh Thór u Germánů ovládal blesk a hrom. Teutates – další představitel keltského pantheonu – byl bohem války, podobně jako řecký Árés, římský Mars či germánský Thór nebo také Týr. Germánští bohové a bohyně měly sídlit v zemi Asgárd v paláci Walhala, kam se po smrti mohli dostat ti nejstatečnější bojovníci. Magické symboly či runy se proto také kromě různých talismanů objevují na germánských zbraních. Takový doklad pochází z „knížecího" hrobu z Mušova, kde je hrot kopí doplněn o stříbrné runové znaky.

Keltové oproti Germánům podle archeologických a literárních dokladů stavěly svým božstvům svatyně v podobě čtvercových ohrazení v podobě příkopu a valu. Uvnitř prostranství bývá umístěna „obětní studna" často obsahující specifické kultovní předměty. Na Moravě byl takový areál nalezen u Ludéřova.

Naopak pro Germány prý bylo nedůstojné uzavírat bohy „mezi čtyři stěny" a zasvěcovali jim různé přírodní areály (lesy, prameny řek, bažiny, hory).

V keltské společnosti se otázkám náboženské doktríny a provádění náboženských rituálů věnovali výhradně druidi, kteří zároveň vykonávali soudní moc. Byla to vrstva vzdělaných, kteří se zároveň zabývali léčitelstvím, správou kalendáře a měli poradní funkci při kmenových sněmech. U Germánů však obdobná společenská vrstva chybí.

V obou náboženstvích měly svoje místo také lidské oběti. Například u Germánů jsou dokladována nálezy mumifikovaných lidských těl z rašelinných obětišť v severní Evropě. Jako obětiny však sloužily zejména šperky, zbraně a další předměty denní potřeby, kterých byly v těchto bažinných obětištích nalezeny i stovky kusů. Jedno z nejznámějších keltských obětišť v Čechách se našlo v místě vývěru léčivých pramenů u Duchcova a nalezeno zde bylo okolo dvou tisíc kusů šperků.

MAREK VLACH

Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

Autor: Redakce

24.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kouř z automobilů. Ilustrační foto.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Vizualizace nové přístavby základní školy v Ratíškovice.

Stropy školních dílen ponesou duby. Děti se mají naučit zručnosti

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

AKTUALIZOVÁNO

Česko zpívá koledy. Rok od roku je nás více, zaznělo na Břeclavsku

Břeclavsko /REPORTÁŽ, ANKETA/ – Muzikanti mají v rukou své nástroje, zpěváci stojí na svých místech před střední odbornou školou blízko velkého vánočního stromu. Je středa těsně před šestou hodinou podvečerní a na náměstí v Kloboukách u Brna se chystá sbor žáků tamního gymnázia k zahájení akce Česko zpívá koledy s Deníkem. 

NOVÝ ŽIVOT: Sexuální násilí na Břeclavsku? Muž znásilnil druhého

Břeclavsko – Výjimečný případ sexuálního násilí řeší policisté na Břeclavsku. Jeden muž znásilnil druhého. Nový život se v právě připraveném vydání, které bude k dostání už ve čtvrtek ráno, zaměřil na události s vynuceným sexuálním podtextem.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT