Tentokrát vás pozvu do kina! Jednoduchá, milá a snadno zapamatovatelná. Tak by se dala charakterizovat drobná růžová loutka medvídka, která již přes dva měsíce zve na nový film Jana Svěráka s titulem Kuky se vrací. Tento víkend uvede očekávanou novinku i Kino Koruna v Břeclavi. Od pátku do neděle tam tak očekávejte před půl šestou odpoledne houfy dětí. Podle slov tvůrců a pochvalných recenzí však s návštěvou sálu neprohloupí ani jiné věkové kategorie. Kuky totiž slibuje zábavu vícegenerační.

Dva plus jeden Svěrák

Pokud divák v titulcích narazí na jméno Zdeňka či Jana Svěráka, odchází z kina většinou výsostně spokojen. Otec Zdeněk má za sebou neomylnou kariéru spojenou jak s fiktivním českým géniem, tak s řadou úspěšných a kultovních filmů a scénářů. Jan Svěrák zase vítězí v žebříčcích odborníků jako nejtalentovanější domácí režisér současnosti, jenž i přes velký význam a četnost svých úspěchů na své vrcholné dílo teprve čeká.

Spoluprací těchto dvou osobností vznikly nezapomenutelné filmy jako Obecná škola, Kolja či Vratné lahve. Kuky se vrací ale slibuje spojení Svěráků dokonce tří, hlavní roli si totiž zahraje Janův osmiletý syn Ondřej.

Příběh se odvíjí od stejnojmenného šestiletého kluka, jenž kvůli astmatu přijde o svou oblíbenou hračku. Jeho medvídek Kuky tak ožívá v bujné dětské fantazii, v níž podstupuje řadu dobrodružných situací v pohádkovém světě plném dalších marionet. Ty jsou stylizovány do neznámé přírodní říše, kde se podstatná část děje odehrává. Tento svět je natolik podmanivý, že na konci vyprávění divák soucítí s loutkami jako s opravdovými postavami. Přenese se do Ondrových snů, aby spolu s ním porazil zlo.

Klasické metody

Natáčení se neslo ve stylu návratu ke kořenům. Animace a pohyby loutek jsou založené na ruční práci loutkoherců, nikoliv na moderních počítačových tricích. I když těch bylo prý potřeba použít třikrát více než ve Svěrákově velkolepém Tmavomodrém světě, většinou na skrytí vodících drátků figurek v lese.

Jen pro představu, minutová akční honička ve filmu zabrala štábu čtyři dny, na počítači by však výroba trvala jen několik hodin. Tradiční a pracná animace se však vyplatila. I přesto, že se náročné a silně improvizované natáčení protáhlo z pětatřiceti na rovných sto dnů.

Pečlivé dodržení představ režiséra dokazuje i výčet míst, kde štáb natáčel. Kvůli zimním scénám jeli například na Ještěd, zajímavé kořeny stromů našli u Bechyně, mechový les a potok na vrchu Melechově, borovice a skály u Drábských světniček, podzimní listnatý les objevili ve Voděradských bučinách u Jevan.

S přírodní stylizací plně ladí i nezaměnitelné loutky Jakuba Skály. Duši jim vdechli přední čeští herci. Z plátna na vás tak promluví Zdeněk Svěrák, Jiří Macháček, Petr Čtvrtníček, Jiří Lábus, Ondřej Vetchý, Jiří Schmitzer či Pavel Liška. Netradiční kompars pak hrají motýli, ptáci, vážky, veverky, ale také poletující chmýří či světlo v lesních malinách.
Filmy jako tento doporučuji dospělým jako relax. Namísto prášků na uklidnění, alkoholu či jiných drog vás totiž pošlou zpět do onoho světa spontánních a lehkomyslných představ, až se vám zasteskne, že už je po hodině a půl dobrodružství u konce. A že se takových filmů netočí víc.

PETR VLASÁK
Autor je z Břeclavi a zabývá se kulturou, zejména pak hudbou a filmy