Otec princezny Marie Terezie kníže Jan Adam I. z Liechtensteinu patřil mezi nejvýznamnější osobnosti v historii rodu Lichtenštejnů. Kromě hospodářských úspěchů, nových staveb a nákupu mnoha cenných uměleckých děl do rodových sbírek se do historie zapsal především jako zakladatel Knížectví lichtenštejnského. Doplňme, že v letech 1633 až cca 1680 existovalo titulární knížectví Liechtenstain v Moravském Krumlově.

Kníže Jan Adam I. se snažil nějaké svobodné knížectví v Německu koupit a poohlížel se dokonce i po svobodných nekatolických panstvích.

Nakonec se vhodná příležitost ke koupi našla. V roce 1696 bylo na jihozápadě německé říše nabídnuto ke koupi panství Schellenberg a sousedící hrabství Vaduz, které musel prodat zadlužený hrabě Jakub Hanibal III. z Hohenemsu. Kníže Jan Adam I. nabídl nejvyšší cenu 115 tisíc zlatých. Díky císaři dostal při koupi přednost před jinými zájemci a kupní smlouva byla podepsána 23. února 1699.

Roku 1709 dosáhl pro své panství u Švábského svazu uznání statutu svobodného knížectví, a to za půjčku 250 tisíc zlatých. Současně kníže získal i předkupní právo na sousední hrabství Vaduz.

Že byl kníže ochoten za panství v Říši zaplatit jakoukoli cenu, svědčí skutečnost, že roční výnos panství Schellenberg bylo jen osm tisíc zlatých.

Hrabství Schellenberg ale bylo příliš malé na to, aby ho mohl císař povýšit na říšské knížectví. Proto 22. února 1712 kníže přikoupil za velmi nadhodnocenou cenu 290 tisíc zlatých i hrabství Vaduz. Krátce po složení povinného holdu knížecím komisařům v červnu 1712 kníže Jan Adam I. ve Vídni zemřel.

Jeho synovci Antonínovi Floriánovi se roku 1719 podařilo dosáhnout u císaře spojení obou panství a jejich povýšení na Knížectví lichtenštejnské. Lichtenštejnové tak získali hlas na říšském sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem, jako 343. a poslední suverén v Německu.

Nízké daně, vysoká životní úroveň

Lichtenštejnsko má rozlohu 160 kilometrů čtverečních a okolo 36 tisíc obyvatel. Knížectví je nezávislou dědičnou konstituční monarchií na demokratických a parlamentních základech. Hlavou státu je Jeho Jasnost kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu, ale jeho úkoly od roku 2003 vykonává Korunní princ Alois (*1968). Předsedou vlády je Klaus Tschütscher, vláda má pět členů a parlament pětadvacet poslanců.

Lichtenštejnsko je dnes jednou se zemí s nejvyšší životní úrovní na světě (141 tisíc amerických dolarů na obyvatele, 2009), země ani obce nemají žádné dluhy. Současně jsou v zemi velmi nízké daně a dobré podmínky pro podnikání. Špičkové strojírenství tvoří 39 procent HDP, finanční služby 31 procent, ostatní služby 23 procent a zemědělství plus ostatní sektory šest procent.

Lichtenštejnské firmy zaměstnávají přes 33 tisíc zaměstnanců (okolo 16 tisíc jich dojíždí ze zahraničí). V zahraničí zaměstnávají přes 37 tisíc pracovníků. Nejznámější firmy jsou například HILTI, Swarowski, Hoval a Thyssen-Krupp Presta (její bezpečnostní hřídele volantů používají také vozy Škoda). Největšími obchodními partnery jsou Švýcarsko, Rakousko, Německo a USA. Významná je také turistika.

Lichtenštejnsko je členem OSN a řady dalších mezinárodních institucí. V zahraničí má šest velvyslanectví, dvě stálé mise a čtyři honorární konzuláty. V ostatních zemích ho zastupuje Švýcarsko.

Po konfiskaci majetků lichtenštejnských občanů (nejen knížecí rodiny) v Československu v roce 1945 (jako údajně německého majetku) byly diplomatické styky mezi knížectvím a republikou přerušeny až do září 2009. Od dubna 2010 knížectví v České republice zastupuje velvyslankyně Její Jasnost Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, jejíž rodiče pocházeli z Velkých Losin.

Lichtenštejnské firmy se zajímají o podnikání u nás. Příkladem jsou jednání Jihomoravského kraje o investici velké potravinářské fir­my.

PAVEL JUŘÍK
Autor napsal knihu Moravská dominia Lichtenštejnů a Dietrichštejnů