Tentokrát pozvánka láká na jazzový koncert na počest slavného mikulovského rodáka, saxofonisty Karla Krautgartnera. Při tradičním oceňování velkých jmen českého jazzu letos přijde řada na Felixe Slováčka.

Krautgartner se narodil v Mikulově v roce 1922 a za svůj šedesátiletý život dosáhl řady úspěchů především v hudebním světě. Jeho jméno si lidé spojují hlavně s orchestry pod taktovkou Gustava Broma či Karla Vlacha. Zahlédnout ho však můžeme i ve filmu Kdyby tisíc klarinetů. Přestože v Mikulově prožil muzikant pouhých třináct let, založili jeho příznivci vzpomínkovou akci, na níž se ve velkém sále tamního zámku každoročně představí legenda českého jazzu. Předtím však ještě přijme ocenění v podobě destičky se jménem v chodníku slávy, po kterém se můžete projít na náměstí před rodným domem Karla Krautgartnera.

Po doyenech českého jazzu, jako byl již zmiňovaný Gustav Brom či Karel Vlach, v pátek svou pamětní destičku pokřtí i klarinetista Felix Slováček. Původně měla na mikulovském chodníku přibýt ještě druhá hvězda věnovaná mnohonásobnému Českému slavíkovi Karlu Gottovi. Hvězdný zpěvák totiž v začátcích své kariéry úzce spolupracoval s orchestrem Karla Krautgartnera, absolvoval s ním i první zahraniční zájezdy a natáčení prvních studiových nahrávek. Nakonec se však Mistr organizátorům omluvil a do Mikulova letos nepřijede.

Hudebního skladatele a dirigenta Felixe Slováčka znají lidé zejména jako špičkového hráče na klarinet a soprán saxofon. Kromě toho i jako stálici hudebních programů Karla Gotta. Sólově získal Slováček mnoho cen na mezinárodních soutěžích a spolupracoval s řadou filharmonií a orchestrů po celém světě. Od roku 1983 diriguje vlastní Big Band Felixe Slováčka, s nímž v pátek od půl osmé večer zahraje v zámeckém sále. Jako pěvečtí sólisté se během koncertu představí i šéfdirigentův syn Felix Slováček mladší a Markéta Procházková. Večerem provede autorita českého jazzu, Max Wittmann.

Program ale začíná už v pět hodin odpoledne u busty Karla Krautgartnera. Tam totiž zástupci města odhalí bronzovou dlaždičku Felixe Slováčka za umělcovy přítomnosti. Půl hodiny předtím ještě diváky stylově naladí Junior Band Základní umělecké školy Mikulov.

Na jazzovém večeru na mikulovském zámku jsem byl pouze jedenkrát. Tehdy tam hrál Orchestr Gustava Broma a mě jako začínajícího pozounistu fascinovaly především naleštěné žesťové nástroje světových značek s nejlepšími hráči v republice. Letití muzikanti, kteří čerpali svůj um z životní zkušenosti, se v improvizacích na pódiu trumfovali s mladou krví plnou sebevědomí a odvahy experimentovat. Hudební prožitek navíc umocňovala celková atmosféra v barokním sále, v níž jsem si připadal nepatřičně snobsky. A to i s pouhou padesátikorunou v kapse.

PETR VLASÁK (Autor je z Břeclavi a zabývá se kulturou, zejména pak hudbou a filmy)