Další díly seriálu Test koupališť naleznete ZDE

V Břeclavském deníku pravidelně každý týden pokračujeme v novém seriálu o koupalištích. Hodnotímev něm kvalitu koupání, pořádek, ale také nabídku a úroveň služeb na jednotlivých koupalištích na Břeclavsku. Test najdete vždy v pátečním čísle.

Fronty, fronty a zase fronty. Tak by se dalo ve zkratce charakterizovat mikulovské koupaliště Riviéra, které se nachází v ulici Republikánské obrany. Jakmile se nám asi po deseti minutách daří zaplatit pětačtyřiceti korunové vstupné a proniknout za bránu koupaliště, nestačíme se divit. Plavecký, rekreační, dojezdový bazén pro tobogan a také dětské brouzdaliště jsou obsypané lidmi, kteří se v parném odpoledni touží alespoň trošku ochladit.

„Vstupné se mi nezdá tak vysoké. Myslím si, že odpovídá nabídce koupaliště. Ale mrzelo mě, že člověk platí stejné vstupné ať tam jde ráno na celý den či odpoledne jen na dvě hodiny,“ říká Peter Haghofer z rakouského Štýrského Hradce.

Kličkujeme mezi okolo pobíhajícími dětmi a hledáme na sluncem spálené trávě místo, kam bychom si rozložili svoje ručníky. „Areál koupaliště se mi zdá hodně malý na to, jaký je o něj mezi lidmi zájem. Vím, že se lidé chodí na koupaliště především opálit, ale mně tady chybí stromy, které by vytvářely trošku stínu,“ krčí smutně rameny Haghofer s tím, že by si koupaliště zasloužilo opravu.

Jakmile najdeme svoje místo pod sluncem, vydáme se do převlékáren, jejichž součástí jsou také vnitřní sprchy. Když do jedné z nich vstoupím, mrzí mě, že nejsem muž, kterému stačí jen šortky a může se směle vydat do vody. S jedním háčkem a mnohými svými svršky se neustále hádám. Háček vyhrává – moje oblečení se neustále válí po mokré dlažbě. „Když přijdu na koupaliště, je pro mě důležité, že se mám kde převléct, osprchovat se a mám si kam uložit cennosti. To mi mikulovské koupaliště nabídlo,“ pochvaluje si můj společník.

Konečně se po asi půlhodinových peripetiích bezhlavě vrhám do vody. Místo pohybu ramen a nohou však ve vodě pracují především moje ústa a jazyk, když říkají: pardon. Ve vodě není k hnutí a po pár minutách svoje snahy plavat v plaveckém bazénu vzdám. Stejně tak to vypadá i na skluzavkách nebo na toboganu. „Překvapuje mě, že si tady lidé nemohou užít i jiných aktivit než těch vodních. Kluci by si určitě rádi zahráli fotbal,“ zamýšlí se Haghofer.

Rozčarovaná odcházím do bufetu, v němž si po čtvrthodině čekání dávám dobře vychlazenou destíku Starobrno a můj společník vinný střik. Sedneme si na příjemnou a slunečníky chráněnou zahrádku.

„Na to, že mají číšníci tolik práce a ani se nezastaví, jsou milí,“ domnívá se návštěvník koupaliště.

Po sprchování odcházíme k autu. Na naše parkovací místo čekají další koupání chtiví lidé.

Vážení čtenáři, seriál Test koupališť na výlet najdete také v tištěné podobě každé úterý v Břeclavském deníku Rovnost.