Předchozí
1 z 7
Další

Filip Šálek. Foto: osobní archivZdroj: osobní archiv

„Začal jsem tehdy chodit do turistického oddílu. Protože jsem vyrůstal na sídlišti Valtická, Kančí oboru a Boří les jsem měl nejblíže. Zajímavé je, že nikdo z rodiny neměl blízko k přírodě. Vztah k ní mi tedy spíše utvářel právě turistický oddíl,“ vypráví muž.

Po studiu na břeclavské průmyslovce začal pociťovat, že se o ekologii a ochraně přírody chce dozvědět více. „Dvakrát jsem se zkoušel dostat na vysokou školu do Olomouce. Chtěl jsem studovat ochranu životního prostředí. To se mi ale nepodařilo. Nakonec jsem vystudoval Lesní inženýrství na Mendelově univerzitě v Brně a později ještě environmentální inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě,“ říká Šálek.

Filip Šálek. Foto: osobní archivZdroj: osobní archiv

Krátce poté, co dokončil studium, začal pracovat jako vodař u Agentury ochrany přírody a krajiny. „Sedm let, které jsem tam strávil, pro mě z hlediska zkušeností bylo vůbec nejlepším obdobím,“ vyznává se ekolog.

Čtyři roky před tím, než v roce 2016 odešel, v Lanžhotě, kde bydlel, založil Lužánek. Jeho cílem je ekologická osvěta a výchova. „S dalšími lidmi jsme měli snahu dělat různé aktivity a projekty pod záštitou sdružení. Máme za sebou pořádání desítek přírodovědných vycházek do Kančí obory a v Lanžhotě pro žáky mateřských a základních škol,“ přibližuje činnost Lužánku.

Filip Šálek. Foto: osobní archivZdroj: osobní archiv

Kromě jiného každý rok v listopadu členové sdružení pořádají přednášky věnované jihomoravské krajině a jezdí po školách, kde vzdělávají děti. „Vytvořili jsme také tři putovní výstavy, které už byly k vidění jak v Břeclavi, tak i okolních obcích,“ říká Šálek.

Díky Lužánku přibylo v krajině na Břeclavsku také množství stromů, obnovily se zaniklé a vytvořily nové mokřady či tůně. „Od počátku vzniku Lužánku se taky věnujeme krajině, které se přezdívá Moravská Amazonie. Snažím se přesvědčit veřejnost, že stávající způsoby hospodaření nejsou trvale udržitelné a vedou k úbytku druhové pestrosti,“ vysvětluje nadšenec.

Filip Šálek. Foto: osobní archivZdroj: osobní archiv

Jeho jméno je spojeno také s řadou projektů nově vzniklého břeclavského spolku Hnutí Brontosaurus. „Konkrétně se třeba jedná o výsadbu stromů v okolí Břeclavi, kde se už staráme o skoro 300 stromů a 130 keřů. Ale také o lokalitu nově založeného sadu za bývalou sladovnou v centru Břeclavi či o Englickou alej v břeclavské místní části Poštorná,“ zmiňuje muž.

Filip Šálek. Foto: osobní archivZdroj: osobní archiv

O důležitosti ochrany přírody učí i své děti. „Tím, že se člověk ochraně přírody věnuje profesně a věnuje tomu i velkou část svého volného času, tak přirozeně k tomu vede i své děti, které se řady aktivit účastní s námi. Ať už je to sázení stromků, úklid odpadků nebo monitoring obojživelníků,“ vyjmenovává Šálek, který ze všech míst v okrese vůbec nejraději vyráží právě do své milované Kančí obory.

Filip Šálek. Foto: osobní archivZdroj: osobní archiv

Jak zdůrazňuje, žít ekologicky a v souladu s přírodou není vůbec těžké. „Možná to bude z ní jako klišé, ale zásadní vliv na stav naší krajiny má náš konzumní způsob života, a proto si myslím, že každý by se měl zamyslet vždy před tím, než něco koupí, zda to opravdu potřebuje. A také, zda není možné místo nové věci pořídit třeba věc z druhé ruky. Každý může přispět i přiložením ruky k dílu při akcích pro veřejnost, kterých je v posledních letech mnohem více i díky dobrovolné činnosti řady lidí a spolkům v okolí Břeclavi. Lidé se tak mohou zapojit nejen do odklizení odpadků, výsadeb dřevin, ale také do následné péče o ně, která spočívá především v zálivce. Ne každý se však chce nebo může zapojit do konkrétních aktivit, ale kdokoliv může pomoci třeba finančním příspěvkem na různé aktivity spojené s životním prostředím,“ je přesvědčený Břeclavan.

Filip Šálek. Foto: osobní archivZdroj: osobní archiv

Nyní s Lužánkem připravuje další větší projekty na obnovu tůní a mokřadů v krajině. „Nabízí se možnost vytvořit větší projekt mokřadního centra třeba i s ptačí pozorovatelnou kousek od vodní plochy Bruksa podél odlehčovacího ramene Dyje na stávajících nevyužívaných pozemcích, anebo také kousek od Lednice. Mým cílem je také dosáhnout toho, aby se v Břeclavi při výstavbě, ale i rekonstrukcích sítí, patřičně dbalo na ochranu stromů, a aby se výsadba a následná péče se prováděla tak kvalitně, abychom v našem městě měli zdravé a dlouhověké stromy,“ přeje si muž, který má za sebou projekty zaměřené na vodu v Kančí oboře a ve Valticích či zbudování tůní a mokřadů v Novosedlech.