VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O původu révy aneb Chotěšovo vysvobození

Kdysi za starých časů prý stával na vrcholku Pálavy pevný hrad sroubený ze samých dubových trámů. Zde měl sídlo loupeživý rytíř Chotěš. Byl to takový nelida, že pouhé vyslovení jeho jména vyvolávalo v okolí hrůzu. Mnohého, kdo se rytíři nelíbil, kázal přivázat k hradním kůlům a jeho chalupu nechal spálit. Není divu, že ve vesničkách skrčených pod hradem jako kuřátka se často ozýval nářek a pláč.

23.9.2012
SDÍLEJ:

Sirotčí hrad. Ilustrační fotografie.Foto: Jiří Matuška

První pocítila následky bezesných lupičových nocí ta nejbližší dědina. Chotěš kázal pochytat všechny dospělé i děti, přivázat je ke kůlům a dědinu zapálit. Zář ohně a hustý dým byly vidět do dalekého okolí.

Polomrtví chudáci se dusili, volali o vodu a bezmocně se modlili. Nakonec všichni museli jít žebrotou.

Říká se, že kdo seje vítr, sklízí bouři. A tak oddíl cizího vojska hrad oblehl a zapálil. Posádku hradu pobil a jen Chotěš zůstal na živu. Ale ani on neušel svému trestu. Velitel oddílu dal Chotěše přivázat ke sloupu a jen jednu ruku mu nechal volnou, aby prý mohl odhánět dravé ptáky, kteří mu chtěli vyklovat oči.

„Až trest vytrpíš…"

Chotěš vyl hladem a žízní. Daleko po jihomoravské nížině se za noci nesl jeho nářek. Hned jako by pták umíral, hned jako by vyl šakal. Marně naříkal Chotěš, pozdě prosil o milosrdenství. Nikdo mu nepomohl.

Až těsně před smrtí se u něho zastavil starý žebrák, jeden z těch, kterým kdysi všechno vzal. „Nikdo tě už nemůže zachránit," řekl mu. „Ale až svůj trest vytrpíš a mezi lidmi bude tolik lásky, aby dovedli odpouštět, pak snad i tebe láska lidí vysvobodí."

Léta ubíhala, Chotěš zkameněl. Jeho kamenná ruka vztažená k nebi obrostla mechem. Ani pták na ni neusedl, lístek květu do ní nespadl. A na Chotěše lidé vzpomínali již jen v pohádkách se zlým hrdinou, kterého nakonec musí stihnout odplata. Až jednou…

Přes kopce Pálavy spěchal za svou milou mladý šohaj sirotek. Byl sice chudý, ale prozpěvoval si, že se i lesní stráně rozeznívaly s ním. Není divu, spěchal tudy za svým děvčetem. U podivného kamenného sloupu se zastavil, aby si odpočinul a šťastně se rozhlížel kolem. A jak se tak díval, viděl vztaženou jakoby prosící ruku. „Co bys chtěl? Jsem chudý, nic nemám. Počkej, však přece něco. Až tudy půjdu podruhé, vrátíš mi to." S těmito slovy položil do vztažené dlaně malý zlatý peníz. Byla to památka po rodičích. Pak zamával širůchem a zmizel v lese.

Zlaté penízky

Kamenný sloup zazářil v poledním slunci, ruka se zdvihla výš a na celou paži si posedali motýli. Do dlaně vlétla vlaštovka a švitořila na celý kraj.

Po několika letech, to už si sebou vedl dcerušku, mládence cesta zavedla do těchto míst. Již zdaleka viděl ruku vztaženou k nebi. A hle! Co drží ta ruka? Z dlaně vyrůstal keř se širokými listy a pod nimi celé hrozny zlatých penízků. Když se podíval blíž, viděl, že to jsou zlaté kuličky.

Utrhl jednu, pak druhou, utrhl celý hrozen a nemohl se nasytit té lahody, sladkosti a vůně. Ze zlata vyrostlo zlato. Lidé z podpálavských vesniček nařezali z keře sazenice a množili je na stráních. A protože to byla rostlina, která smířila vinu, nazývali ji vínem. Stráním osázeným sazenicemi začali říkat vinohrady. Když šťávu ze zlatých hroznů vytlačili a vykvasili, poznali, že se napili radosti. U vína se nepřátelé smiřovali, dědici svorně podělovali, smutní rozveselovali, všichni se snažili mluvit jenom pravdu.

Od dob Velké Moravy až po dnešní časy se na pálavských stráních a v širokém okolí Mikulova rodí víno. Neuznat, že právě ono je ve vinné sklípku nejlepší v širokém okolí, přímo volá po odplatě. V září slunce svítí pod listy velkými jako Chotěšova dlaň hrozny plné zlatých penízků. Dodnes se rozveselí každý, kdo se pálavského vína napije. A mnozí, když vycházejí z vinného sklípku ke svému domovu, prý slyší i andělíčky zpívat.

Pověst vyšla v knize Lidská réva, kterou vydala společnost Moraviapress. Tiskárna sídlí v Břeclavi, www.moraviapress.cz

VÁCLAV RICHTER

Autor: Redakce

23.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bývalý brněnský primátor Roman Onderka byl jedním z prvních, kdo vedení ČSSD v médiích vyzval k odstoupení.

Další lánský puč? Odstupte, zní po volebním debaklu z jihomoravské ČSSD i TOP 09

Deník - Naši prvňáci

Tabla prvňáčků: představíme břeclavskou Základní školu v Komenského ulici

Vzkaz voličů je jasný. Musíme do opozice, říká šéf lidovců na Břeclavsku Zemánek

Břeclavsko – Jít do jednání o vstupu do koalice? V žádném případě. Předseda lidovců na Břeclavsku Richard Zemánek z Břeclavi je přesvědčený, že při celostátním volebním výsledku 5,81 musí jeho kolegové ve Sněmovně do opozičních lavic.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Socha prezidenta Masaryka opět "promluvila". Padnu, stálo na háčkované dečce

Brno – Socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Komenského náměstí promluvila. Alespoň prostřednictvím háčkované dečky, která se na ni v pondělí dopoledne objevila. Nesla slovo Padnu.

Poslanec TOP 09 Válek: ODS má dobré lidi. Předseda Fiala je můj bývalý rektor

Brno - Při minulých volbách neuspěl, tentokrát se jako jediný z jihomoravské TOP 09 do poslanecké sněmovny probojoval. Po celou sobotu ve štábu své strany sledoval přetahovanou ODS a SPD o druhé místo ve volbách. „Úspěch občanských demokratů mě příjemně překvapil. Strana má hodně dobrých lidí, například Petr Fiala je můj bývalý rektor,“ zhodnotil možnou spolupráci se stranou Válek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT