Předchozí díly seriálu Vinaři pod lupou naleznete ZDE

Sedmatřicetiletý Václav Osička pracuje jako výrobní ředitel ve společnosti Vinařství Zaječí. Tato společnost nemá vlastní vinice, hrozny nakupuje od vinohradníků. Ročně vyprodukuje až jeden a půl milionu lahví jakostních a přívlastkových vín. Vinařství Zaječí pravidelně získává ocenění na výstavách vín v tuzemsku a také na Slovensku.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Šlo to tak nějak přirozeně. Už jako malý školák jsem chodil s tátou do vinohradu a do sklepa. Ne že by pomoc, v té době, pro něj byla nějak významná, ale člověk to dostane pod kůži a postupně se tento každoroční koloběh prací stává jeho součástí.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Nevím, jestli jde o nějaké tajemství, ale věřím, že správné nadšení pro věc udělá svoje. Pak tomu samozřejmě musíte dát potřebný čas a výsledky se dostaví. Jde o velmi různorodý proces, který kromě vlastního zpracování hroznů a výroby vína nejvíce ovlivňují činnosti vinohradnické, při kterých je potřeba mít velké množství nejrůznějších znalostí. Ať už o půdě a výživě révy vinné, o potřebných agrotechnických operacích, a také o škůdcích révy. Zkrátka pro jednoho je to pořádný krajíc. Ono se to dá dělat i s menšími znalostmi, ale to pak zase nemáte ta výjimečná vína.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Ano, je tu několik pravidel, spíše všeobecně platných. Jako první mne napadá důležitost čistoty při práci s vínem, udržovaní stále plných nádob, dále dvakrát si zkontrolovat cestu, než něco někam pustíte, a také pravidelná senzorická kontrola vín. To jsou hlavní pravidla, vedoucí k udržení kvality vín.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
U nás, lidí pracujících s vínem v naší společnosti a v pracovní době, jde o takové to profesionální ochutnávání vín, kdy se zase vyplivuje. Opravdu napít vína se můžu až večer po práci. Průměrně by to mohlo být kolem dvou až tří decilitrů. Teď mě napadá, že je to přesně to množství, jehož konzumaci nám doporučuje devět z deseti lékařů.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Pěkných chvil je víc, vždy když se povede vytvořit něco zajímavého a slyšíte uznání od spoludegustátorů. Tyto chvíle zase vyvažuje například událost, kdy nám při kvašení sektu v tanku přes vadné těsnění dvířek do rána vytekla více než polovina tanku.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Nejvíc si cením asi uznání od německých majitelů firmy za Mucha sekt Chardonnay, s ohledem na to, jaká vína vyrábějí tam.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?
Užití moderních metod zdá se být nezbytné pro dosažení požadavků dnes kladených na vína. Co se týká odrůdové skladby, jsem spíše zastáncem původních anebo dříve u nás známých odrůd, také tradičních vůní a chutí, i co se týká jejich intenzity a odrůdovosti. Nechci zlehčovat úlohu novošlechtění. Je to jediná cesta vpřed. Jen nečekám, že se takové množství nových odrůd prosadí, bude se množit a ve výsadbách bude zaujímat významnější plochy. Spíš si myslím, že jich bude jen několik.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
V tomto ohledu jsem o budoucnosti zatím nepřemýšlel.

Doporučení: víno pro dnešní večer
Doporučuji z naší kolekce Zaječí vrch Chardonnay 2009, pozdní sběr, polosladké, z viniční tratě Slunečná, z vinařské obce Novosedly. Jde o víno moderního stylu, o kterém si myslím, že dokáže oslovit nejširší škálu konzumentů vína. Ve vůni je velmi charakteristické, připomínající mango, v chuti je velmi extraktivní, s pěkně sladěnou kyselinou a zbytkovým cukrem. Dobře se bude doplňovat s pokrmy z mořských plodů, jemně upraveným kuřecím masem, anebo s těstovinami. Případně je vhodné víno podávat ke smetanovým sýrům s bílou plísní na povrchu, typu hermelín nebo camembert. Analytické hodnoty: obsah kyselin 6,5g/l, zbytkový cukr 23,0 g/l, bezcukerný extrakt 25,6 g/l. Václav Osička