Další díly seriálu Nejkrásnější místa Pálavy naleznete ZDE

Hlavní podmínkou existence slaniska je přítomnost vhodných rozpustných solí v půdě nad nepropustnou vrstvou půdy v podloží a klima s dostatečně vysokými teplotami a relativním nedostatkem vláhy. V době vysokého výparu slaná voda vzlíná k půdnímu povrchu, vypařuje se a při vysoké koncentraci solí se na něm dokonce vytvářejí solné výkvěty.

V takovýchto podmínkách mohou růst pouze ty druhy rostlin, které jsou zvyklé na vysoký obsah solí v půdě. Slaniska jsou velmi citlivá. Jakékoliv narušení vodního režimu v podobě odvodnění znamená pomalejší nebo rychlé odsolování a jejich zánik.

Na Břeclavsku byla slaniska velmi rozšířeným biotopem. Dodnes se ale zachovalo jen několik nenápadných zbytků, především dvě louky u Nesytu u obce Sedlec u Mikulova. V národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu, vyhlášeném již v roce 1961, dosud přežívají zbytky slanomilných trávníků se zblochancem mokřadním, hadím mordem malokvětým, který zde má zřejmě poslední existující lokalitu v republice, sítinou Gerardovou, omanem britským a kostřavou slanomilnou.

Při botanickém průzkumu bylo v rezervaci nalezeno sto osmaosmdesát druhů cévnatých rostlin, z nich deset zvláště chráněných. Z dalších zajímavých rostlin tady roste bahenka šášinovitá, hvězdnička panonská, jitrocel přímořský, kuřinka obroubená, ostřice žitná, pampeliška besarabská, prorostlík nejtenčí a skrytěnka bodlinatá. Jejich populace ale nejsou stabilní. Nejtypičtější rostlinné druhy slanisk, slanorožec bylinný i solnička přímořská, patří dnes k vyhynulým druhům na celém území České republiky.

Na slanisko je vázán i nenápadný výskyt živočichů, především bezobratlých. Prokázán je v rezervaci výskyt šesti kriticky ohrožených druhů malých motýlů makadlovek, obalečíků, chobotníčka slaništního a pouzdrovníčka. Jako na jediném místě v republice se zde také vyskytují ploštička slanomilná nebo drobní slanomilní střevlíci a saranče.

V minulosti lidé území rezervace kosili a sloužilo jako pastvisko. Část byla i rozorána, ale pole bylo jako neúrodné ponecháno ladem. Slanisko se pravidelně seče i nyní.

JIŘÍ MATUŠKA (Autor je vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava v Mikulově)

Vážení čtenáři, seriál Nejkrásnější místa Pálavy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Břeclavském deníku Rovnost.