Sklepmistr Králík: Před révou klekni, před vínem smekni

Posledních čtrnáct let je navíc vedoucím vinařského úseku a místopředsedou družstva. To hospodaří na sto pětadvaceti hektarech vinic. Vyrábí jakostní i přívlastková vína, včetně ledových a slámových. A může se pochlubit řadou vinařských ocenění v České republice i zahraničí. Sedlecké víno bylo například dvakrát šampionem Valtických vinných trhů. Úspěchů dosáhli Sedlečtí i na Grand Prix Vinex, Vinum Juvenale a dalších soutěžích.

Králík je členem komise při Státní zemědělské a potravinářské inspekci a vyhledávaným hodnotitelem vinařských soutěží. O víně píše verše, je aktivním propagátorem vinařské osvěty a folklóru.


Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Tak trochu náhodou. V naší rodině žádná vinařská tradice nebyla. Když jsem se rozhodoval po ukončení základní školy co dál, domluvili jsme se s rodiči, že by mi vyhovovala zemědělská škola. Nejbližší byla ve Valticích, a to vinařská. Po jejím absolvování jsem sháněl práci v blízkém okolí a v JZD Sedlec zrovna odcházel jeden vinař do důchodu. Tak mě přijali a hned jsem dostal na starost sklepní hospodářství, kde jsem zůstal až dodnes.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Zastávám filosofii, že tajemství výroby dobrého vína spočívá v poznání upřímné pokory před uměním boha a slunce. Základní podmínkou je poctivost při práci ve vinici, kvalitní hrozen a zodpovědnost ve sklepě. Ale to navíc, co dělá z vín umělecká díla a z vinaře kumštýře, za to já děkuji a před tím se skláním.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Napsal bych to velmi jednoduše a výstižně: Před révou klekni, před vínem smekni.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Moje práce je mi současně koníčkem, a jsem za to rád. A na rozdíl od některých koníčkářů, třeba rybářů, kteří ryby nejedí, mám moc rád i víno. Bohužel nebo možná bohudík ho nemůžu z různých důvodů pít či chutnat tak často a v takovém množství, jak bych asi chtěl. Nicméně lékaři doporučují pro zdraví pro muže tři deci denně, takže nevím, jestli jsem zdravější, ale v průměru to o něco určitě překonám.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Víno je nejzdravější, nejkulturnější a nejúžasnější nápoj, a my vinaři máme poslání s jeho pomocí rozdávat lidem radost a sbližovat je. Měl jsem v životě to štěstí, že jsem poznal u vína spoustu kolegů vinařů, kteří se stali mými kamarády a se kterými jsem prožil spoustu nádherných chvil. A taky, že jsem se setkal se spoustou milovníků vín, kterým jsem s pomocí vína rozdal hodně radosti. Tyto chvíle pro mě byly těmi nejkrásnějšími. Nejhorší naopak byly asi ty, kdy jsem se musel s některým kolegou vinařem rozloučit.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Podařilo se mi spolu s mými spolupracovníky získat ve funkci sklepmistra hodně prestižních ocenění. Mezi ty, kterých si vážím nejvíce, patří asi champion Grand Prix Vinex a champion Valtických vinných trhů. Když jsem získal prvního, to bylo v roce 1992, měl jsem pocit, že jsem ve vinařině dosáhl vrcholu a půjdu pracovat do jiného oboru. Jsou to nejstarší a stále nejuznávanější vinařské soutěže u nás. Přesto si v poslední době čím dál více vážím upřímného uznání ať již kolegů vinařů, či milovníků vín.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?
Vývojem jsem dospěl k názoru, že bych chtěl hledat ve vinařství svou vlastní cestu s určitým typickým průvodním charakterem, ve kterém se promítá jednak vliv úžasného a nezaměnitelného sedleckého terroir s rybníkem Nesytem a Pálavskými vrchy, spolu s rukopisem mým a mých spolupracovníků. Samozřejmě se zachováním typických odrůdových znaků vín. Snažím se přitom zachytávat moderní trendy a vybírat z nich to použitelné pro naše vína a současně ctít i to tradiční. To se týká i odrůdové škály, která je sice postavená na širokém spektru klasických bílých odrůd, ale v letošním roce jsme vysadili tři odrůdy nové.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Předně: kolegy české a moravské vinaře já nenazývám konkurenty, ale kamarády. Naše republiková vinařská enkláva je v rámci světa tak maličká, že musíme držet pospolu, jít společnou cestou a ne si konkurovat. Vážím si všech těch vinařů, kteří to dělají poctivě, dávají do vína kus svého já, dokáží se z vína radovat a tu radost šířit dál a jsou na to, že jsou vinaři, patřičně hrdí.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale do důchodu mám ještě daleko. A když vidím vitalitu našeho nestora pana profesora Krause, tak mi tyto myšlenky na nástupce přijdou hodně předčasné. Nicméně, v podniku máme mladé pracovníky a je na nich, co si z toho, co společně děláme, vezmou do budoucna. Co se týče rodiny, mám tři dcery a jsem rád, že se mi je podařilo všechny včetně manželky tak nějak zdravě tou vinařinou nakazit, že jim víno chutná.

Doporučení: víno pro dnešní večer
Doporučuji Sylvánské zelené, víno s přívlastkem pozdní sběr, ročník 2008. Sylvánské zelené bylo kdysi nejrozšířenější odrůdou na Moravě. Pro svůj typický charakter bývá se sedleckými víny často spojována. Má svěží zelenožlutý odstín, charakteristický buket po zavadajících bylinách na posečené louce s tóny krepové kůry. V chuti dominuje příjemná kyselinka, která přechází do nádechu po drobném bobulovém ovoci a nektarince. Je zakončená minerální dochutí. Celkový projev je velmi plný, jemný a vyvážený. Toto víno je ideální pro gastro spojení, zvláště s pečeným bílým masem nebo k různým úpravám sladkovodních ryb. Ctirad Králík