VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Střípky archeologie: Břeclavsko na počátku doby železné

Břeclav - Obydlí horákovské kultury odkryli archeologové například v Bulharech či Podivíně, nadzemní mohyly třeba v Břeclavi.

3.4.2012
SDÍLEJ:

Základní tvary keramických nádob horákovské kultury. Foto: Podborský 1993: Pravěké dějiny Moravy

Aktuální pokračování seriálu zastihlo území jižní Moravy a zvláště Břeclavska v době železné, přesněji na jejím počátku v takzvané době halštatské (zhruba 740 – 400 před naším letopočtem), jejímuž obecnému popisu byl věnovaný minulý díl.

Přestože se poprvé v archeologických pramenech projevuje v hojnější míře užívání železa pro výrobu artefaktů, vývoj tohoto období navazuje na předcházející dobu bronzovou. V prostoru jižní Moravy se v tomto období objevují archeologické nálezy, které byly označeny souhrnně jako takzvaná horákovská kultura podle bohatě vybaveného mohylového hrobu nalezeného u obce Horákov.

Podél toku Dyje

Nálezy horákovské kultury se na jižní Moravě koncentrují v oblasti Brněnska, Znojemska, Ždánického lesa a na Břeclavsku zejména v prostoru podél toku Dyje. Archeologové její přítomnost zjišťují nejčastěji prostřednictvím nálezů sídlišť, pohřebišť a v menší míře také hradisek.

Přirozeně ne všechny lokality byly důkladně prozkoumané a většina z nich je známá pouze z nálezů pocházejících z povrchových sběrů, které podávají vždy jen velmi omezené množství informací o lokalitě. Prozkoumaná sídliště horákovské kultury se v zásadě neodlišují od sídlišť předcházející doby bronzové.

Zjištěná byla obydlí částečně zahloubená pod povrch sídlištní jámy různého účelu. Na Břeclavsku byla takováto sídliště objevena například v Bulharech či Podivíně. Pohřebiště horákovské kultury jsou, podobně jako u popelnicových kultur konce doby bronzové, žárová. Zemřelí byli spalovaní na hranici a zbytky kostí byly ukládané do keramických uren spolu s dalšími milodary. Kromě běžných pohřebišť tohoto typu archeologie eviduje taktéž mohylové pohřby, které se často odlišují bohatstvím výbavy, kostrovým ritem a jsou pokládány za pohřby vyšších společenských vrstev.

Platí však pravidlo, že nadzemní části konstrukcí mohyl (a dalších archeologických památek) se zpravidla nedochovají vzhledem k mnohasetleté zemědělské činnosti a dalším vlivům člověka a přírody. Úrodné nížiny Břeclavska z tohoto důvodu představují oblast spíše chudou na nálezy mohylových pohřebišť. Přesto byly mohyly horákovské kultury nalezeny v okolí Břeclavi či Velkých Hostěrádek.

Žárové hroby pak známe například z Dolních Věstonic a Klentnice, kde plynule navazují na pohřby z předcházející pozdní doby bronzové. V počátcích osídlení hradiska nejsou téměř známy a doklady jejich využívání pocházejí až z pozdějších fází vývoje horákovské kultury. Vznikaly na místech dřívějších hradisek pozdní doby bronzové, avšak často s menším rozsahem a opevněná byla jen nejvyvýšenější část plochy. Doklady osídlení horákovské kultury na výšinné poloze byly evidovány například v Divákách.

Obecně nejpočetnější pramen archeologického poznání – fragmenty keramických nádob – poukazují na vývoj ve tvarovém spektru i použitých výzdobných stylech a jejich provedení.

Podobně jako v předcházející obdobě bronzové je povrch keramických nádob zdoben tuhováním (do povrchu keramické nádoby je vtírán práškový grafit pro dosažení kovového lesku), avšak v osobitém geometrickém stylu, který je v různých obměnách charakteristický téměř pro celý tehdejší „halštatský“ svět. Objevují se různé sestavy horizontálních a radiálních pásů, šrafovaných trojúhelníků či někdy také motivy svastiky, která se jakožto starý indoevropský symbol slunce a věčného cyklu života vyskytuje v evropském pravěku mnohokrát.

Až pohnuté události minulého století tento motiv naplnily zcela jiným významem, než jaký vyjadřoval tisíciletí předtím. Kromě toho se na nádobách horákovské kultury objevuje také malba černou barvou na světlém povrchu, jejíž původ je spatřován v kontaktech se severomoravským prostředím, kde halštatská malovaná keramika dosahovala zcela mimořádné úrovně technického a uměleckého zpracování.

Plastické prvky

Výzdobné prvky zahrnují také mnohé plastické prvky, jako jsou plastické lišty, žebrování a promáčknutí stěn nádoby.

Sortiment keramického nádobí bohatších vrstev horákovské kultury byl doplněn o nádoby vyráběné z bronzového plechu, často bohatě zdobené vytepávanými motivy. Jejich nálezy pocházejí zejména z mohylových hrobů také spolu s dalšími nálezy. Často jsou to součásti koňského postroje, v prostředí bohatých mohyl halštatského světa na západ od Moravy také spolu s nálezy vozu s loukoťovými koly.

Dále byly jako součásti hrobové výbavy přikládány například spony na spínání šatů, meče, hroty kopí a nože. Mnohé z těchto předmětů byly již vyrobeny ze železa, avšak bronzu je po celou dobu halštatskou i později pro výrobu některých druhů předmětů (zejména šperky) stále hojně využíváno.

MAREK VLACH

Autor: Redakce

3.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kouř z automobilů. Ilustrační foto.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Vizualizace nové přístavby základní školy v Ratíškovice.

Stropy školních dílen ponesou duby. Děti se mají naučit zručnosti

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

AKTUALIZOVÁNO

Česko zpívá koledy. Rok od roku je nás více, zaznělo na Břeclavsku

Břeclavsko /REPORTÁŽ, ANKETA/ – Muzikanti mají v rukou své nástroje, zpěváci stojí na svých místech před střední odbornou školou blízko velkého vánočního stromu. Je středa těsně před šestou hodinou podvečerní a na náměstí v Kloboukách u Brna se chystá sbor žáků tamního gymnázia k zahájení akce Česko zpívá koledy s Deníkem. 

NOVÝ ŽIVOT: Sexuální násilí na Břeclavsku? Muž znásilnil druhého

Břeclavsko – Výjimečný případ sexuálního násilí řeší policisté na Břeclavsku. Jeden muž znásilnil druhého. Nový život se v právě připraveném vydání, které bude k dostání už ve čtvrtek ráno, zaměřil na události s vynuceným sexuálním podtextem.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT