V době římské (přelom letopočtu až konec čtvrtého století) základní vývoj germánské společnosti na našem území do značné míry ovlivňovaly vztahy s mocným sousedem – Římskou říší. Germáni u Římanů nakupovali velmi kvalitní výrobky a pěstovaly se politické vztahy, avšak podle archeologických a historických dokladů měly vztahy také někdy podobu mnohaletých vojenských konfliktů. Jeden z nejrozsáhlejších, který se geograficky bezprostředně dotýká také území Břeclavska, se udál ve druhé polovině druhého století a byl současníky nazván podle jednoho ze zúčastněných germánských kmenů „markomanské války".

Strategická pozice

V první fázi konfliktu se Řím dostal do defenzivy. Početné skupiny Germánů prolomily na několika místech římskou hranici na Dunaji. Podle výpovědi antických spisovatelů se císaři Marcu Aureliovi tento vývoj podařilo zvrátit až s nasazením všech dostupných prostředků. Po vyhnání Germánů z provinciálního území a konsolidaci svých sil přikročil k ofenzivě na nepřátelské území severně od středního toku Dunaje (po roce 172). Pobyt římských jednotek na tomto území zanechal řadu důležitých archeologických nálezů.

Bezesporu nejvýznamnější a v celoevropském kontextu unikátní je lokalita Hradisko u Mušova. Na mírném návrší nad soutokem řek Dyje, Jihlavy a Svratky se nacházela opevněná základna římského vojenského velení, kterou vojáci císaře Marca Aurelia postavili hluboko v nepřátelském území. Její strategická pozice umožňovala zásobování po říčních trasách a zároveň kontrolu významné germánské sídelní oblasti kolem toků velkých řek.

Vyznačení rozsahu římské opevněné báze na Hradisku u Mušova a přehled nejdůležitějších prozkoumaných staveb (podle: archiv AÚ AV ČR Brno).

Komplex opevněné římské báze zahrnoval plochý vrch Hradiska a jihovýchodní svah. Celková plocha se předpokládá okolo 36 hektarů. Linie opevnění o délce 2,6 kilometru zahrnovala jeden až tři hrotité příkopy o hloubce tři metry a hradební násep navršený z materiálu z příkopů obložený sušenými cihlami, který byl po určité vzdálenosti doplněný o čtyřboké pozorovací věže. Doposud byly archeologicky prozkoumány dvě mohutné protilehlé brány na úpatí Hradiska.

V prostoru římské základny se našly zatím jediné doklady římské architektury na území České republiky. Překvapují svým konstrukčním provedením i velikostí. První doklady byly prozkoumány na Hradisku již ve dvacátých letech minulého století. Jde o „ubytovací komplex" s jednou obytnou budovou a lázněmi. V obou se našly zbytky podpodlažního vytápění. Na sloupcích z pálených cihel byla uložena podlaha a do vzniklého dutého prostoru byl z venkovního topeniště vháněný horký vzduch, který dále putoval dutými cihlami ve zdech a vyhříval tak celou místnost. Archeologické výzkumy odhalily také zbytky barevně malovaných omítek ze stěn místností. Jednalo se patrně o ubytování pro nejvyšší představitele římského vojenského velení.

Další rozměrná budova s délkou stran 44 a 20 metrů stála na jihovýchodním úpatí Hradiska. Pro její stavbu bylo použito pouze dřevo a hlína. Nacházel se v ní prostorný přijímací sál a vnitřní dvůr lemovaný sloupovím. Lze usuzovat, že budova sloužila důstojníkovi, který zodpovídal za běh a zásobování vojenské základny.

Zatím poslední objevená římská stavba na Hradisku u Mušova je zároveň nejrozměrnější budovou z období protohistorie na území Moravy. Rovněž byla postavena bez použití cihel či kamene, pouze ze dřeva a hlíny. Na základě charakteristického pravidelného půdorysu se jedná o vojenskou nemocnici, Římany nazývanou valetudinarium. Stavba měla rozměry stran 42 a 71 metrů a sestávala se z dvou paralelních linií místností, které spojovala chodba. Tímto uspořádáním vznikl uprostřed obdélný prostorný dvůr o rozloze přes šest set metrů čtverečných.

Zbraně i mince

Kromě nemovitých archeologických památek přinesly archeologické výzkumy rovněž množství nálezů, zejména součástí římské vojenské výstroje a výzbroje datované do druhé poloviny druhého století. Příznačné jsou také větší kolekce římských mincí, které vojáci dostávali jako žold. Nacházejí se zde však i různé předměty denní potřeby.

Mohutnost opevnění, doklady římské stavební kultury a početné nálezy vojenského vybavení a výzbroje činí Hradisko u Mušova zcela jedinečnou archeologickou památkou a významným zdrojem archeologických informací.

Každá armáda, a to platí i o těch dnešních, potřebují k okupaci určitého území centrum pro hlavní velení, logistiku a taktické plánování. Právě tyto úkoly podle všeho plnila vojenská báze na Hradisku u Mušova při okupaci legiemi Marca Aurelia. Jeho náhlá smrt však ukončila vojenské operace a legie se stáhly zpět za Dunaj.

Více informací k tématu najdete ZDE.

MAREK VLACH (autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice)