Nadšená milovnice vaření i umění shromáždila tisícovku knih a desetitisíce receptů. „Začala jsem je sbírat asi od čtrnácti let, některé mi dala ještě maminka. Cíleně je sháním asi od dvaceti, v té době začaly vycházet různé časopisy. Mám několik svazků s vystříhanými recepty,“ říká.

POMOC KAMARÁDŮ

Záliba Plesz je už hodně známá, a tak jí přibývají přírůstky do sbírky. „Hodně receptů a knih jsem získala od kamarádů a známých,“ přiznává žena, která střídavě žije také ve Vídni.

Zaměřuje se především na českou kuchyni, mezi její nejoblíbenější pokrmy patří pudingy. „Pochází už ze třináctého století a jsou vlastně zpracované ze zbytků. Když tehdy kuchaři připravovali pečínku, druhý den ji panstvu nemohli nabídnout ohřátou, a tak ji zpracovali do pudingů. Několik je sladkých, ale převážně jde o zeleninu s masem či rybou. Existují na ně různé formy,“ upřesňuje žena, která letos oslaví sedmdesáté narozeniny. Některé formy na pudingy získala ve starožitnictvích.

Její zálibu oceňuje třeba Zlata Maděřičová z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. „Vařila nám například studené pudingy a byly to opravdu delikatesy. Stravování je součást tradic a naší kultury. Co bylo v daném místě v minulosti na jídelníčku, mělo význam i pro zdraví člověka. Naši předci věděli, proč jedí přes zimu kysané zelí s množstvím vitamínů nebo křen,“ myslí si Maděřičová.

Podle starých receptů vznikly ještě nedávno pokrmy, které Plesz nabízela návštěvníkům mikulovské Eat Art Gallery, kde spojovala výstavy s jídlem. Na podzim ji po devíti letech provozu prodala. „Jsem budovatel, ne udržovatel. Své zálibě se chci věnovat bez stresu,“ vysvětluje malířka, restaurátorka i kunsthistorička.

Přestože má i přetištěné recepty z různých barokních kuchařek, nejvíc si Plesz cení vlastnictví kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. Její vídeňské vydání je psané v češtině. „Asi byla podobného ražení jako já. Úsporná kuchařka a ráda kombinovala ingredience. Kuchařka je obsáhlá. Zabývá se i tím, jak čistit hrnce,“ poodhaluje Plesz.

Starší recepty většinou nejsou konkrétní. „Jsou tam suroviny i popis, jak jídlo komu chutnalo. Důležité jsou účtenky z tehdejší doby, které prozrazují, co všechno nakoupili,“ popisuje dobové dokumenty Plesz.

Kromě českých kuchařek a receptů se zajímá také o zahraniční gastronomii. Má doma recepty egyptské, marocké, turecké, španělské, italské či skandinávské kuchyně. „Z cest se takřka vždycky vracím s kuchařkou a nějakou formou,“ prozrazuje sběratelka. A mírně haní britskou kuchyni. „Protože měli kolonie, hodně receptů přebrali odtamtud,“ připomíná.

CIZÍ SPECIALITY

Na zahraniční kuchyni je zaměřený také každoroční Festival národů Podyjí, který Plesz spolupořádá vždy v červenci. Návštěvníci ochutnávají třeba jídla z Nizozemska i Řecka. Zavítala tam třeba Jitka Sobotková z Mikulova. „Jitka Plesz dokázala vždy uvařit nějakou výbornou specialitu, jako například vídeňský telecí řízek,“ vzpomíná Sobotková.

Nyní Plesz pracuje na memoárové kuchařce. „Budou tam příběhy z mého života. Například, co jsme jedli u dědečka na Vánoce. Část knihy budou recepty,“ uvádí sběratelka.

Kdo je Jitka Plesz?
Věk: 69 let
Bydliště: Mikulov, Vídeň
Čím je zajímavá: Sbírá české i zahraniční recepty a kuchařky. Celkem má ve své sbírce asi tisícovku knih a desetitisíce receptů. Má doma i Domácí kuchařku od Magdaleny Dobromily Rettigové i kuchařky z ciziny.
Nová výzva: Nyní pracuje na memoárové kuchařce. Budou v ní příběhy z jejího života. Druhou část publikace budou tvořit recepty.