Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
O vinařství se zajímám od dětství. Rodiče vlastnili několik arů vinic a otci jsem chodil pomáhat do vinohradu. Protože mě to bavilo, v roce 1994 jsem se vinařstvím začal i živit. Nejdříve jsme začali vysazovat vinohrad, postupně jsme dělali určité množství vína. V roce 2001 jsme postavili kompletní vinařský systém, kde jsme schopní zpracovávat až nějakých dvě stě tisíc litrů vína. Od roku 2005 jsme začali vína lahvovat. Vinařství postupně rozšiřujeme. Přespříští rok budeme stavět další sklady na lahve a ještě dále rozšíříme kapacitu. Hodláme postavit i ochutnávkové a ubytovací prostory.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Začíná to už ve vinohradu. Když chce člověk mít kvalitní víno, musí mít kvalitní surovinu. To je základ. Aby byla kvalitní surovina, je potřeba se o ni starat od zimy, stříhat na jeden tažeň. Ze suroviny pak vznikají dobrá vína, hlavně přívlastky. Důležitou věcí je pak obchodní systém, tedy kvalitní marketing.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Nemám vyhraněné pravidlo, ale snažím se dbát na kvalitní surovinu a hlavně zkušenosti. Z těch špatných se potom stávají lepší. Když se jednou něco člověku nepodaří, podruhé se to snaží nějak napravit. Naopak když se to podaří, pak z toho má zase radost.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Víno piji zejména při hodnocení, degustaci. Jinak je to tak tři čtyři decilitry. Samozřejmě, když jsou nějaké výstavy, tak se tam toho vypije víc.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Jeden z horších zážitků byl, když jsme vysadili vinohrad a zloději ukradli hrozny. Pak nám je došli prodat. Vůbec nevěděli, čí hrozny ukradli. My jsme je poznali podle odrůdy. Viníci se nakonec přiznali. A nejkrásnější chvíle jsou většinou ty, když vidím, že zákazníkovi naše víno chutná.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Cením si hlavně toho, že se nám podařilo za tu dobu vybudovat vinařství, které není až tak malé. Vlastně od nuly jsme postavili velký vinařský systém. Máme nakvášecí haly, skladovací haly, lahvovací prostory a tak dále.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?
Jsem zastáncem tradičních postupů a metod, ale zároveň se snažím jít cestou, která je teď moderní. To znamená moderní technologie. Děláme třeba i řízené kvašení. Je potřeba zkusit to i to. Rád se vracím k některým metodám, které jsem dřív dělával, ale prostě doba je taková, že je potřeba jít dopředu.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Vážím si všech vinařů, kteří se dali na tuto práci, protože není lehká. Každého, kdo se na to dal, ať už je to malý či velký vinař, si je potřeba vážit. Když se navíc dováží velmi levná a dotovaná vína, o to složitější to má tuzemský vinař.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Určitě. Mám dva syny, z nichž jeden pracuje ve vinařství. Druhý studuje medicínu. Až skončí, rád bych, aby se taky nějak zapojil.

Doporučení: víno pro dnešní večer
Doporučuji víno, které bylo vyšlechtěné přímo v Perné. Jedná se o Aurelius. Tato odrůda vznikla šlechtěním Ryzlinku rýnského a Neburského. Aurelius je trochu náročnější odrůda. Určitě je pro ni potřeba, aby byla například výběrem z hroznů. Je to víno, které má medové tóny a není až tak moc známé. Stanislav Popela

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU VINAŘI POD LUPOU NAJDETE ZDE