Hrozny pěstuje na vinicích o výměře jeden a půl hektaru a další nakupuje. Ročně vyrobí zhruba deset tisíc lahví vína. Největším úspěchem Vinařství Straka je zatím šampion na mezinárodní výstavě Jarovín Rosé 2003.


Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?

Vinaření v malém máme v rodině už od pradědy, a tak nějak vyplynulo, že jsem šel na vinařskou školu do Bzence. Po desetileté praxi ve vinařské firmě jsem založil vlastní vinařství.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Předpokladem pro vznik dobrého vína je výběr vhodné odrůdy pro konkrétní polohu. Důležité je také příznivé počasí. Každý rok je jiný, a proto žádný vinař nevyrobí dvakrát stejné víno. To je na tom to hezké a tajemné.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Pro mě je pravidlo, že víno se dělá ve vinohradě. Ve sklepě se snažím do něj co nejméně zasahovat, aby nevznikl průmyslový výrobek, ale opravdové víno.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
To se těžko odhaduje, průměrně asi dvě deci.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Pěkných chvil s vínem je víc, třeba i západ slunce ve vinohradě má zvláštní atmosféru. A nejhorší asi bylo, když mi pět set litrů vlašáku vyteklo do kanálu, nebo když nás o vinobraní předběhli špačci.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Důležitější než medaile je pro mě to, že lidem moje víno chutná. Za úspěch také považuji uživit se vinařstvím i bez dotací.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
Jsem zastáncem tradičních odrůd, jako jsou Veltlínské zelené, Neuburské a Svatovavřinecké. Ve sklepě se poslední dobou vracím od „moderny“ ke starším způsobům zpracování.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Ikona moravského vinařství je pro mě profesor Vilém Kraus. Vážím si také Miloše Michlovského pro jeho inovace a rozhled. A pro celkový přístup k vínu zase Josefa Valihracha a Oldřicha Drápala mladšího.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Momentálně spíš myslím na to, jestli nás čeká ještě nějaký jarní mrazík. Ale co se týká vzdálenější budoucnosti, ta bude na dětech, kterým je sedm a pět let. Zatím ve sklepě pomáhají rády, do vinohradu je to ještě tolik netáhne. Tam mi pomáhají hlavně rodiče a teta.

Víno na dnešní večer
Doporučuji své Svatovavřinecké – rosé. Je to suché svěží víno, ve kterém cítím i určitou zemitost a minerálnost. Pochází ze staré vinice na Trkmansku. Vavřinec jako odrůdu mám rád a myslím, že by si zasloužil víc pozornosti. Ros­tislav Straka.