Předchozí díly seriálu Vinaři pod lupou naleznete ZDE

Vinařství U Kapličky, jehož je jednatelem, ročně vyprodukuje kolem 180 tisíc lahví vín. Za jeden ze svých největších úspěchů považuje Žďárský ocenění na letošním Vinum Juvenale v Brně, kde Vinařství U Kapličky obdrželo pět zlatých medailí, z toho za tři vítěze kategorie, nejlepší kolekci vín a šampiona bílých vín.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Vrátil jsem se do Zaječí jako rodák. Přemýšlel jsem, co budu dělat, a řekl jsem si – všichni tady dělají víno, tak budu taky dělat víno. Tak jsme začali v roce 1998, kdy jsem založil firmu RŽ víno, po přejmenování Vinařství Zaječí, a v roce 2005 jsem odprodal majoritní podíl Soire Sektu a začal jsem pomalu budovat novou vinařskou firmu – Vinařství U Kapličky na krásném kopci v Zaječí.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Určitě je to vypěstování kvalitního hroznu. Je to o dobrém ročníku a potom o preciznosti vinaře.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Mám jenom jedno jediné pravidlo, a to vyrábět výborná vína a tím přesvědčit zákazníka, že Morava je to pravé ořechové. Že tady naleznou nejkrásnější vína v Evropě.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Víno mám rád a kolik ho vypiji denně, to se ani přesně říct nedá. Ale každý den je to určitě minimálně sklenka vína, ale pokud někdy dělám osobně degustace našim zákazníkům, tak to bývá i malinko víc. Třeba láhev nebo dvě.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Nejkrásnější chvíle s vínem jsou všechny ty, když vidím, že našemu zákazníkovi víno chutná a když se nám daří sklízet na vinařském kolbišti úspěchy, medaile na evropských a světových výstavách. To jsou ty nejkrásnější chvíle, které každý vinař zažije. Nejhorší zkušenost s vínem snad ani není.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Asi nejvíce si ceníme úspěchů v zahraničí, kdy je konkurence obrovská a podaří se nám na těchhle výstavách uspět. Ještě nejsme tak daleko, abychom mohli říct, který úspěch byl pro nás největší. Máme hodně práce před sebou. Doufám, že to někdy bude i šampion nějaké hodně významné světové soutěže.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?
Jsem zastáncem moderního zpracování, moderních technologií. Líbí se mi vína s pěknou kyselinkou, s pěknými primárními aromaty ve vínech. Osobně mám rád vína svěží a voňavá a pozoruji reakce našich zákazníků ve sklepě. Když vidím, že jim to voní a chutná, tak je to pro nás radost, že zákazník nemešká a víno od nás nakupuje. Je to o práci s lidmi a pozorování toho, jak jim víno chutná.

Máte tip na vinaře, kterého bychom měli představit? Pište na redakce.breclavsky@denik.cz

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Nejvíc si vážím Miloše Michlovského. Je to člověk, který pro moravskou vinařinu udělal od samého začátku asi nejvíc. Otevřel spoustě vinařům oči. Vážím si jeho práce a výsledků, kterých dosahuje na významných soutěžích.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Ano. Syn vystudoval vinařskou školu ve Valticích a dnes je on ten, který tady vede výrobu vína a kterého to, pánbůh zaplať, baví a vidím v tom úplně všechno. Vkládám do toho veškerou naději našeho vinařství.

Doporučení: víno pro dnešní večer
Doporučuji náš Ryzlink rýnský ročníku 2009, pozdní sběr. Je to víno, které má jedenáct procent alkoholu, pětačtyřicet gramů zbytkového cukru. Kyselinky se nádherně snoubí se zbytkovým cukrem, víno je příjemné, voňavé a prudce pitelné. Rostislav Žďárský

Vážení čtenáři, seriál Vinaři pod lupou najdete také v tištěné podobě každou středu v Břeclavském deníku Rovnost.