Jmenovala se Waltersdorf a její osud zle poznamenaly vojenské nájezdy. „O její existenci víme, pracujeme s tím třeba v historických publikacích. Fyzickou památku, třeba pamětní kámen, ale nemáme. Jde spíš o znalostní povědomí,“ říká místostarosta Moravské Nové Vsi Igor Antal.

Pro zvětšení klikněte.

Waltersdorf má starou a pohnutou minulost protkanou řadou pro obyvatele tragických událostí. Nevýhodou bylo jeho rozložení v příhraniční oblasti. „Příběh byl plný neustálých zvratů: dějiny obce byly určeny její polohou v bouřlivém moravsko-rakousko-uherském pohraničí,“ potvrzuje břeclavská historička Alena Káňová. Podle ní patří prokázané počátky vsi do třináctého století, některé nálezy však poukazují na ještě dřívější osídlení. Předpokládat lze, že se do míst přesunuli také lidé ze zaniklého velkomoravského hradiště v sousedních Mikulčicích na Hodonínsku. „Podle listinných pramenů obec vznikla jako kolonizační ves založená velehradským klášterem. Své jméno pravděpodobně obdržela po lokátorovi, což byl takový středověký developer zakládající města či obce pro majitele půdy, který se jmenoval Walter. Poprvé, ještě jako Walterstoph, je zmíněna roku 1261 v listině papeže Alexandra IV. potvrzující klášteru jeho majetnická práva,“ vypráví historička.

SOUČASNÝ NÁZEV: 1911

Obec ve čtrnáctém století, když byla jednou obnovena, zpustošila například vojska Matúše Čáka Trenčianského. O desítky let později ji vypaluje armáda vedená králem Zikmundem Lucemburským. O nové osídlení se prokazatelně starají už čeští osadníci. „Na pustém místě se usazovali obyvatelé z okolních opuštěných a zaniklých obcí a nová obec již má trvale jméno Nová Ves. Současný název Moravská Nová Ves však získává daleko později, v roce 1911,“ dodává Káňová.
Kvalitu života středověkého Waltersdorfu určovaly především ničivé války a drancující nájezdy bojujících vojsk.

Seriál o zaniklých obcích vychází každou sobotu v Deníku Rovnost.