VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdobenou keramiku trumflo zpracování mědi

Břeclavsko /STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ - Při našem putování skrze nejstarší období vývoje člověka a jeho kultury na Břeclavsku se v tomto pokračování seriálu zastavíme na počátku úseku pozdní doby kamenné – tzv. starším eneolitu (zhruba 3500 – 3000 let před naším letopočtem).

17.10.2011
SDÍLEJ:

Příklady keramické produkce kultury s nálevkovitými poháry. Amfora (vlevo) a láhev s límcem (vpravo) (podle: ).Foto: Neustupný 2008: Archeologie pravěkých Čech 4. Eneolit

Vývoj v tomto období plynule navazuje na závěr předcházejícího období konce neolitu (4500 – 3500 let před naším letopočtem), kdy úrodné oblasti celého středního Podunají obývaly populace, které zdobily svoji keramiku pestrými malovanými vzory a stavěly monumentální kruhové stavby ohrazené příkopy – tzv. rondely. Jedním z nejvýznamnějších technologických rysů doby staršího eneolitu jsou počátky metalurgie mědi, jež předznamenává stále sílící význam využití kovů v hospodářství pravěkých populací.

V pojednávaném časovém úseku se na území jižní Moravy etablovala zejména tzv. kultura nálevkovitých pohárů. Podobně jako v případě řady dalších pravěkých kultur byl její název archeology odvozen od charakteristických keramických tvarů se široce rozevřeným hrdlem. Kromě České republiky se památky této kultury nacházejí od Holandska po Ukrajinu a od Skandinávie po Dunaj, což ilustruje úroveň komunikace a mobility i v takto hluboké minulosti lidstva.

Na nožce

Na Břeclavsku jsou dokumentovány zejména zemědělské osady kultury nálevkovitých pohárů (Pohořelice, Mušov, Lovčičky) situované na úrodných polohách podél vodních toků, avšak nalezen byl například také hromadný sklad (tzv. depot) velkého množství keramických nádob u Božic. Kromě běžných kalichovitě rozevřených pohárů obsahoval také amforovité tvary či pohár na nožce.

Obdobné nálezy bývají často považovány za doklad votivních rituálů. Své mrtvé pochovávali na mohylových pohřebištích, kde se vyskytují také skupinové mohylové hrobky, některé dokonce s kamennou konstrukcí. Z Moravy jsou známa také výšinná sídliště této kultury, doplněná často o opevňovací struktury (Starý Zámek u Jevišovic, Rmíz u Laškova). Kromě četných nálezů keramických nádob a jejich fragmentů se nám dochovávají další artefakty z trvanlivých materiálů, jakými jsou různé sekeromlaty z broušeného kamene či kosti.

Kromě kultury nálevkovitých pohárů v tomto období archeologové na jižní Moravě evidují ojedinělý kulturní fenomén souhrnně označovaný jako skupina Retz-Křepice-Bajč podle tří významných lokalit v Dolním Rakousku, na Moravě a jihozápadním Slovensku, kde byla tato skupina poprvé rozpoznána. Nachází se však také v Maďarsku, bývalé Jugoslávii a Rumunsku.

Identifikována je pouze na základě velmi výrazné keramiky zdobené pomocí řad a různých sestav vpichů, které byly pro zvýraznění vizuálního efektu vyplněny bílou hmotou. Archeologové ve střední Evropě doposud nenalezli samostatné sídliště s tímto druhem keramiky a její nálezy pocházejí pouze z kontextu jiných kultur. Důvody a význam její přítomností na našem území není v současnosti uspokojivě objasněn.

V současnosti existuje celá řada teorií o jejím původu a významu. Jedna z nich například spatřuje v dokladech této výrazné skupiny památek šíření prvních technologií metalurgie mědi, neboť její doklady se právě v prvotních oblastech metalurgie pravěku na území Evropy vyskytují.

MAREK VLACH (Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky Brno, detašované pracoviště Dolní Dunajovice)

17.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kouř z automobilů. Ilustrační foto.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Vizualizace nové přístavby základní školy v Ratíškovice.

Stropy školních dílen ponesou duby. Děti se mají naučit zručnosti

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

AKTUALIZOVÁNO

Česko zpívá koledy. Rok od roku je nás více, zaznělo na Břeclavsku

Břeclavsko /REPORTÁŽ, ANKETA/ – Muzikanti mají v rukou své nástroje, zpěváci stojí na svých místech před střední odbornou školou blízko velkého vánočního stromu. Je středa těsně před šestou hodinou podvečerní a na náměstí v Kloboukách u Brna se chystá sbor žáků tamního gymnázia k zahájení akce Česko zpívá koledy s Deníkem. 

NOVÝ ŽIVOT: Sexuální násilí na Břeclavsku? Muž znásilnil druhého

Břeclavsko – Výjimečný případ sexuálního násilí řeší policisté na Břeclavsku. Jeden muž znásilnil druhého. Nový život se v právě připraveném vydání, které bude k dostání už ve čtvrtek ráno, zaměřil na události s vynuceným sexuálním podtextem.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT