Vzdělání na základní škole je jako velká, často i dobrodružná cesta, kde se žáci učí nové věci a získávají dovednosti. Ty nasměřují jejich další život. Hodně pak ovšem záleží, jakým přesným směrem to bude. O současné výuce na českých školách, životu a zájmech mládeže i přípravě nových pedagogů hovořil v dalším díle videocastu Deník s nadhledem moderátor Roman Štěpánek s Lukášem Ondruchem, ředitelem olomoucké Mateřské a základní školy Maple Bear.

K čemu je dobré biflování

Řada kritiků českým školám vyčítá, že trvají na biflování znalostí.

„Biflování faktů už začíná být pohádkou minulosti. Řada zřizovatelů škol i jejich vedení si uvědomuje, že dovednosti 21. století jako je komunikace nebo kritické myšlení jsou mnohem důležitější než ta fakta, která se obecně dozvíme třeba z internetu během pár sekund,“ míní Ondruch.

Zpěvák Matěj Ruppert a moderátor Roman Štěpánek při rozhovoru pro videocast Deník s nadhledem
Zpěvák Matěj Ruppert: Snažím se být co nejslušnějším člověkem

Samozřejmě všeho s mírou.

„Biflováním si trénujeme paměť a rozšiřujeme své obzory,“ doplnil Ondruch.

Poukázal tak i na jednu z nevýhod umělé inteligence. Ta sice uživateli poskytne odpověď prakticky na cokoliv, nicméně ten musí být schopen rozeznat, zda se odpověď zakládá na pravdě. Zároveň i podle Ondrucha rozvoj umělé inteligence v následujících 10 letech zásadně promění současný svět.

Ať si dítě samo vybere, jak se mu lépe učí

Debata se věnovala i výuce cizích jazyků. Například při výuce nových slovíček. Dříve byl například preferovaný způsob třech sloupečků – tedy v jednom daný výraz v češtině, pak v angličtině a nakonec výslovnost. Oproti tomu existují způsoby jako je například myšlenková mapa.

„Děti mají znát různé metody učení a mají si samy zjistit, co je pro ně přirozené a co je pro ně to, co jim nejvíc dává, co jim nejvíce při učení pomáhá,“ míní Ondruch.


Nahrává se anketa ...

Někteří studenti „pajdáku“ ani učit nechtějí

Debata se vedla také o tom, jak kvalitní jsou absolventi pedagogických fakult a jaký mají vůbec zájem o práci učitele. „Na fakulty se dostává i řada studentů, kteří povolání učitele v podstatě ani dělat nechtějí,“ upozornil Ondruch.

Plastický chirurg Bohumil Zálešák ve videocastu Deník s nadhledem
Deník s nadhledem: Chirurgové umějí přišít hlavu

Na druhou stranu, pokud daný jedinec má o kantorskou profesi zájem a není do třídy na začátku hozen jako neplavec do vody, může se stát kvalitním pedagogem. Schopnost předání znalostí žákům pak bude hodně záležet i na tom, kolik jich ve třídě bude. Třeba 30 je už docela hodně. Zhruba dvacítka, jak je běžnější na soukromých školách, je už daleko vhodnější poměr.

Videocast s Lukášem Ondruchem si můžete poslechnout i v audio verzi.

Domácí úkoly? Ano, ale bez rodičů

A co domácí úkoly? Dotaz padl v souvislosti s tím, že například v Polsku se rozhodli školákům žádné domácí úkoly nedávat.

„V naší škole domácí úkoly dáváme. Ale jsem zastánce toho, aby co nejméně zasáhly do chodu rodiny. Aby ta maminka, která přijede v pět večer z kanceláře domů, mohla v klidu uvařit večeři a nemusela hodinu sedět s dítětem u úkolů. Takže třeba dát dětem ve druhé třídě za úkol, ať spočítají, kolik mají doma lžiček, až se bude chystat večeře. Tedy takový úkol, ke kterému děti nepotřebují asistenci rodiče,“ míní Ondruch.

O čem také ve videocastu Lukáš Ondruch hovořil:

  • Jak a proč jsou na tom dnešní školáci s komunikací?
  • Jak do školství vstoupí umělá inteligence?
  • Jak se rozpozná nadané a ADHD dítě?
  • A proč vůbec se stal Lukáš Ondruch učitelem?

Podívejte se i na další díly podcastového seriálu Deník s nadhledem.