Jakých vlastností si na sobě nejvíce ceníte?
Karlos: Tohle není otázka pro mě. Chválit se před vámi nebudu a pomlouvat už vůbec ne. Tohle je otázka na mé blízké. Pokud chcete znát pravdu, měli by na to odpovědět lidé kolem mě. Můžete se zeptat Lely, jak mě vnímá, věřím, že naprosto fantasticky.
Je to tak, Lelo? Čeho si na Karlosovi ceníte nejvíce vy?
Lela: Svého muže si vážím zejména proto, jaký je vytrvalý a houževnatý sportovec, jak si jde tvrdě za svými cíli. Jeho vytrvalost je opravdu neuvěřitelná, má v sobě neskutečnou disciplínu, kterou má jen málokdo. Obdivuji ho za to, jakých výsledků ve svém životě dosáhl, a klobouk dolů před tím, co všechno dokázal.
A co vám na něm vadí?
Lela: Asi to, že život s profesionálním sportovcem je velmi náročný, protože v období přípravy nikdy nevíte, v jaké náladě se zrovna probudí. A změny nálad jsou opravdu obrovské. Naštěstí jsem si za ty roky zvykla a snažím se tohle brát tak, že jde prostě o součást přípravy a k zápasu to jednoduše patří.
Prozradíte, kde jste se seznámili a jak jste spolu dlouho?
Karlos: Táhneme to spolu sedmým rokem a chtěli bychom spolu i zestárnout. První rande proběhlo 28. července, kdy jsme nakonec o pár let později měli i svatbu. Všechno jsme hodili na jedno datum, abych si to pamatoval.
Celovečerní dokument Karlos ukazuje pár i mimo světla reflektorů:
Kdo koho tenkrát „sbalil“?
Karlos: Každý máme ohledně našeho seznámení jinou verzi. Já myslím, že Lela zoufale uháněla mě, ona si zase myslí, že já uháněl ji. (smích) A jak to bylo skutečně, už se asi nikdy nedozvíme… Byl jsem tenkrát po rozchodu a můj velice dobrý kamarád měl přítelkyni Alenku, která mi chtěla udělat radost a řekla, že po mně jdou všechny holky z celého Československa. Například její kamarádka Lela Ceterová se pořád ptá, kdy nás seznámí. Tak jsem si ji našel na Instagramu a samozřejmě byla přesně můj typ. Říkal jsem si, že je trapný jí jen tak psát, tak jsem jí napsal komentář pod fotku. Ona během dvaceti vteřin zareagovala!
Co vy na to?
Karlos: Řekl jsem si, že po mně jde jako blázen, sedí na Instáči a čeká, až napíšu. (smích) Lela tedy něco odepsala, já něco odepsal, pak jsem jí napsal do zpráv, kdy dáme to kafe, a ona mi odpověděla, že má přítele. Šarmu Terminátora ale stejně neodolala!
Ušli jste spolu sedmiletou cestu, co na ní bylo nejtěžší?
Karlos: Nejtěžší na ní je, samozřejmě, bytí s Lelou. Jinak je všechno easy a krásné.
play_fill
Jak moc ve filmu Karlos odhalujete soukromí? Co vše diváci z vašeho vztahu uvidí?
Karlos: Co diváci uvidí? Jen a jen realitu!
Je kapitola vašeho života, o které se nechcete bavit a není o ní zmínka ani ve filmu?
Karlos: Na to se mě asi nikdo nikdy neptal. Člověk se mě může zeptat na cokoli… Ale jak se říká, na blbou otázku blbá odpověď.
Film má podtitul Lvi žerou první. Je to heslo, kterého se držíte, nebo má pro vás jiný význam?
Karlos: „Lvi žerou první“ říkám proto, že je to pravda. V potravním řetězci v přírodě se lvi nažerou vždy jako první. Až pak přijdou hyeny, supi a všechna ostatní havěť.
Není tajemstvím, že máte rád exotická zvířata. Tygřici Rambu vám ovšem zabavili. Podnikáte kroky k tomu ji získat zpět?
Karlos: Dva roky jsem podnikal dva kroky. Dva roky byla u mě, dva roky jsem o ni bojoval a pak ten boj bohužel prohrál. Důvodem byl fakt, že má tygřice nemá rodný list.
Objevují se vaše zvířata i ve filmu?
Karlos: Vzhledem k tomu, že s nimi žiju a jsou prakticky všude, bych se hodně divil, kdyby se i po sestříhání ve filmu nikde neobjevila.
Co byste si rád splnil v roce 2024?
Karlos: Mám spoustu velkých cílů. V roce 2024 mě čeká odveta století a potřebuji dosáhnout stylového vítězství, abych mohl odejít do důchodu se vztyčenou hlavou.
