Kliknutím zvětšíteVolný víkend, volný byt, nebo dokonce chata. Zatímco pro dnešní čtyřicátníky by to před dvaceti lety byl jasný pokyn k tomu, aby nakoupili spoustu piva, vína i něčeho tvrdého a pořádně zapařili, dnešní plus minus dvacátníky to neláká. Jasně, i mezi nimi se najdou lidé, kteří takový víkend řeší basou piv, ale trend vypadá jinak – pijí méně, a někteří z nich dokonce vůbec. Střídmost se ovšem projevuje i v jiných oblastech jejich života.
Čím to je? Divoké devadesátky jsou dávno pryč a s tím se změnila i celková společenská nálada. Sociologové to připisují mimo jiné tomu, že současný svět je mnohem složitější a přibylo problémů, s nimiž se mladí lidé musí vyrovnávat. Jako spouštěč odlišného vnímání se často uvádí 11. září 2001, tedy den, kdy došlo k teroristickému útoku na Světové obchodní centrum. Po desetiletích klidu přibylo válek a konfliktů, teroristických útoků, objevila se masová migrace a hrozí globální změny klimatu. A to vše se do chování mladých lidí promítá.
Nežít jen pro víkend
„Spousta dnešních teenagerů také na vlastní oči viděla destruktivní sílu alkoholu na svých rodičích. Ale rodiče jako negativní vzor nefungují jen v této rovině. Mladým se nelíbí jejich životní styl v duchu: Přes týden dřu jako kůň, žiju pro víkend. A zkouší na to jít jinak,“ popsala Chloe Cumbi, britská vědkyně a autorka knihy Generation Z, z čeho pramení zodpovědné chování mladých dospělých.
Jako generace Z se většinou označují lidé, kteří přišli na svět od poloviny devadesátých let do roku 2010. Víkend v jejich podání může zahrnovat trochu pití, ale také vyvařování dobrých jídel nebo rokování nad tím, jaký způsob vaření kávy je zrovna trendy. Z toho všeho pak vznikají fotky, které následně míří na sociální sítě. Právě sociálním sítím vědci rovněž přičítají velký vliv na to, proč a jak se generace Z chová.
„Dnešní teenageři jsou pod každodenním tlakem svých vrstevníků. Říkají si třeba: Pokud budu pít zeleninová smoothies, budu mít krásné vlasy a na Instagramu budu vypadat líp,“ přibližuje Cumbi. Roli hraje i prostá obava, že by se opilecké fotky nebo videa dostaly právě na sociální sítě, což by mohlo narušit těžce budovanou image.
Poflakování se je drahé
Zatímco před čtvrtstoletím bylo cool školu tak trochu flákat, dneska tím nikoho nedojmete, naopak. Tlak na výkon a na co nejlepší výsledky přijala generace Z za své, a tak mohou její členové rodičům často připadat až neuvěřitelně ambiciózní, přinejmenším někteří z nich.
Peníze mají rádi, protože se za ně dá pořídit značkové oblečení, statusové mobily, případně umožní cestování na různá pokud možno fotogenická místa. Pro tuhle generaci znamená čas peníze, jen tak se poflakovat je tedy příliš neuvidíte. Naopak je pro ně normální, že při studiích pracují, aby měli více peněz, než kolik jim mohou dopřát rodiče.
„Považoval jsem za jediné možné, že až se dostanu na vysokou, odstěhuju se od rodičů a začnu pracovat. Jednak na nich nechci být závislý, navíc mám rád svoje peníze,“ říká dvacetiletý Tobiáš, který zároveň přiznává, že si zatím není úplně jistý tím, co chce v životě dělat, a trochu ho to trápí. Studuje humanitní vědy, ale rád by se věnoval spíše divadlu. Školu však chce rozhodně dokončit.
Nenechat se ovlivnit
Mezi generací Z se zrodil i trend nazvaný straight edge, který hlásá naprostou abstinenci, nulovou toleranci vůči drogám nebo nevázané sexualitě. Motivace vyznavačů? „Výrazným motivem je potřeba sebekontroly,“ vysvětluje Pavla Řehulková, která se hnutím straight edge zabývala ve své bakalářské práci na Palackého univerzitě v Olomouci.
Podle jejího výzkumu je generaci Z nepříjemné, jak návykové látky ovlivňují jejich chování. „Důležitým prvkem abstinence je právě zachovat si čistou mysl, nebýt čímkoli ovlivněn. Respondenti uváděli, že se jim nelíbilo, jak se pod vlivem návykových látek v minulosti chovali. Někteří zažívali i velké pocity studu. U těchto jedinců převládá odpor, někdy až obava z toho, že by byli ovlivněni nějakou látkou a nejednali posléze podle svého přesvědčení, zásad a podobně. Chtějí být za své chování zodpovědní,“ popisuje Řehulková.
Samozřejmě, straight edge je krajní přístup a kloní se k němu menšina lidí z generace Z, ale zmíněná zodpovědnost je tady výrazným leitmotivem. Včetně odvrácené stránky, kterou jsou příliš vysoké nároky, sebekritika, stres a obavy.
Tohle naladění nedávno popsal slavný list The Economist. Podle jeho autorů jde ve srovnání s předchozími generacemi o generaci „vzdělanější, dobře vychovanou, ale také mnohem stresovanější a depresivnější“. Odborníci trochu pochmurné naladění dnešních dvacátníků přičítají nejen stále složitějšímu světu, ale také už zmíněným sociálním sítím, které jsou pro generaci Z naprostou samozřejmostí. Online svět a moderní technologie podle nich navíc přispívají i k tomu, že se mladí častěji potýkají s psychickými problémy.
Nekradou, nesouloží, ale častěji se berou
Problematikou dopadu sociálních sítí na chování celé generace se zabývá i známá americká psycholožka Jean Twenge. Ta sice vidí rizika s nimi spojená, ale zároveň upozorňuje na fakt, že on-line vztahy se staly novou generační normou. Mladí lidé jsou tak v přímém kontaktu s lidmi, s nimiž by se ve skutečném světě nesetkali, a ti pak rovněž dotvářejí jejich identitu.
Mimochodem, chcete jeden rychlý příklad, abyste pochopili, v čem se liší přístup těch, kdo byli mladí třeba v devadesátkách, od dnešní mládeže? Představte si, že byste přišli na mejdan s tím, že budete pít jen vodu nebo limonádu. Nejspíš by bylo těžké ubránit se spoustě posměšků a dotěrných otázek. Dneska je to ale úplně normální.
Pití alkoholu je pro generaci Z celkem out, její příslušníci jsou navíc hodně tolerantní k jinakosti. To se samozřejmě netýká jen přístupu k pití, ale třeba i multikulturalismu nebo sexuality – tolerují všemožné menšiny a jejich chování. Zároveň se však v průměru i v sexu chovají mnohem zdrženlivěji než předchozí generace.
Dokládá to třeba nová studie, která letos vyšla v renomovaném časopise JAMA. Zaměřila se na mladé Američany, ale čeští odborníci udávají v podstatě stejné zkušenosti. Ti zámořští vyčíslili, že třetina Američanů ve věku od 18 do 24 let neměla v uplynulém roce žádný sex a že o dost méně ho měla i generace kolem třicítky. Naopak kategorie 35–44 let na tom byla pořád stejně.
„Mám tolik práce se školou i jedním svým projektem, že by mě zdržovalo, kdybych měla řešit nějaké vztahové problémy. Ono to přijde, nebráním se tomu, ale nijak netrpím,“ vyjadřuje svůj názor brněnská vysokoškolačka Tereza. Je jí dvaadvacet, má za sebou dva ne moc dlouhé vztahy a už přes rok je sama. Její matku to znepokojuje, ale pro Terezinu generaci je to normální – její vrstevníci to podle všeho nevnímají jako něco, co by člověka činilo méněcenným.
A jeden postřeh na závěr – když už se ‚zetkaři‘ zamilují, poměrně často se berou, což bylo ještě před deseti lety spoustou lidí považováno za staromilské, protože kdo je moderní, tomu přeci stačí život na psí knížku. Mladé zodpovědné generaci ovšem zjevně ne.
Co ještě víme o generaci Z?
Ačkoli se o nich často mluví jako o digitální generaci, někteří jsou střídmí i v tomto ohledu, a používají sociální sítě dokonce méně než generace jejich rodičů. Vyhýbají se riziku, jsou celkově mnohem zdrženlivější, neexperimentují, jejich život je poklidnější než u předchozích generací ve stejném věku. Zdrženlivost se týká i vztahů a sexuálního života, nemají tendenci hledat partnera za každou cenu, často jsou single, výsledkem je například mnohem méně mladistvých těhotných. Více než minulé generace se věnují studiu, záleží jim na dobrých výsledcích, zodpovědně řeší své profesní vyhlídky, v zaměstnání jsou hodně flexibilní, počítají s tím, že nebudou dělat celý život jednu profesi. Mají vyšší sklon k problémům s duševním zdravím, více trpí stresem, někdy mají potíže s kognitivními schopnostmi (soustředění, pozornost, tempo myšlení). Změna chování je patrná i v oblastech, kde by to možná člověka hned nenapadlo – zdá se, že v této generaci celosvětově ubylo trestných činů. Pro generaci Z je alkohol out. Možná je to i tím, že si úzkostlivě střeží svoji image.
15
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
