Klub českých turistů má na Vysočině dvacet odboček. Znamená to tedy, že aktivních turistů je dostatek?
Turisté jsou, ale od revoluce se chtějí čím dál tím méně organizovat. Záleží jen na nich, jaký k tomu mají vztah. Organizovaní jsou, jak já říkám, srdcaři. Akcí se mohou zúčastňovat i neregistrovaní turisté.

Na vašich webových stránkách je hodně akcí. Které z nich jsou takovou vlajkovou lodí?
Akcí děláme opravdu hodně a nerad bych na nějakou tradiční zapomněl. Některé akce vybíráme jako tak zvaně krajové, jiné jsou oblastní. Tím, že těch akcí v kalendáři je dostatek, a pravidelně je měníme. Nemůžeme říci, že návštěvy na nich jsou tisícové. Průměrná návštěvnost našich akcí je mezi stovkou až dvěma účastníků. Velmi atraktivní byl třeba v Měříně mezinárodní sraz cyklistů. Letos nás čeká v Třebíči patnáctý ročník Pohádkové Třebíče, která je hojně navštěvovaná. Bude už pětadvacátý ročník Výstupu na Javořici, což je silvestrovská akce, a další a další. Je toho vážně hodně.

Vím, že organizovaná turistika není jen pěší. Zmínil jste cykloturistiku. Jaké další druhy turistiky jsou sdruženy pod křídly KČT?
Těch je! Nemyslím teď přímo na Vysočině, ale v rámci celé republiky. Máme pěší i vodní turistiku, bosou turistiku, vysokohorskou, běžeckou, lyžařskou… Ani je neumím všechny vyjmenovat. (směje se) Naše činnost je tak pestrá, že si může vybrat opravdu každý.

Jednou z aktivit pěších turistů je i značkování. Jak moc tuto činnost u nás na Vysočině ztížil kůrovec, který nám kraj hodně zplundroval?
Je to hodně komplikované. A hlavně finančně náročné. Významně nám pomáhá Kraj Vysočina přes dotace. My obnovujeme značení pravidelně každé tři roky. Tím, že nám do toho zasáhl kůrovec, snažíme se nyní přednostně opravovat poškozené značení na trasách, které byly katastrofálně zasaženy. Někdy je to práce sisyfovská, protože majitelů lesních pozemků jsou stovky, a ne každý si stromy kácel sám. Kolikrát se nám stalo, že jsme trasu obnovili, ale museli jsme se tam vrátit, protože kácení pokračovalo.

Jaká je v tomto směru spolupráce s majiteli pozemků?
To je různé. Někteří majitelé, pokud to z hlediska bezpečnosti šlo, při kácení uřízli strom nad značkou. Za to jsme ohromně moc vděčni. Tam, kde to nešlo, musíme zabudovat ocelové kolíky (tyče), což nám také prodražuje činnost. A celkově je to složité. Někde z lesů zůstaly doslova holiny a značení je opravdu těžké. Někteří majitelé navíc nedbají o lesní cesty, i když na to mohou získat dotace, takže na mnoha místech zůstává po těžbě i na cestách vyšší možnost zranění.

Kdybyste měl někoho pozvat na Vysočinu, kam by se měl podle vás podívat?
Tady bych opět nerad někoho urazil nebo na něco zapomněl. Myslím si, že Vysočina je krásná celá a je jedno, kam vyrazíte.

Děkuji za povídání, a přeji vždy suchou stezku.
My ani suchou stezku nepotřebujeme, protože, jak se říká: Turista potřebuje akorát vhodné oblečení a obutí, pak mu žádné počasí nevadí.