Na Jupiteru prší hélium, ukázal experiment. Vědcům k objevu pomohly diamanty

Aby vědci zjištění dosáhli, museli napodobit situaci na Jupiteru. „Reprodukovali jsme podmínky uvnitř planety,“ uvedl člen výzkumného týmu, fyzik Marius Millot z kalifornské Národní laboratoře Lawrence Livermora.

Mýlil se Einstein? Nová mapa temné hmoty odhaluje kosmické tajemství

Většinu atmosféry plynného obra tvoří vodík a hélium. Vědce zajímalo, zda oba prvky vyprodukují déšť, který na planetu dopadá. „Při experimentu stlačili vodík a hélium tak, že dosáhly téměř dvoumilionového násobku atmosférického tlaku Země a teploty v řádu tisíců stupňů Celsia,“ popisuje experiment server Science News. Šlo tedy o podmínky podobné těm, jaké se vyskytují ve vnitřních vrstvách obřích plynných planet.

K experimentu vědci navíc použili diamanty. „Millot s kolegy stlačili směs vodíku a hélia mezi dva diamanty. Následně použili silný laser, jímž zasáhli směs a tím pádem na ní vytvořili ještě větší tlak,“ uvádí Science News.

V jistém momentu se hélium a vodík od sebe začali oddělovat. Vědci díky tomu došli k závěru, že i jedenáct tisíc kilometrů pod vrcholky mraků se při pádu na povrch Jupiteru od sebe prvky oddělí. Na povrch planety tak dopadá pouze hélium.

Výsledky experimentu vědcům pomohly objasnit mnohé předchozí zjištění ohledně Jupiteru. „Vysvětlují například skutečnost, že některé vrstvy atmosféry plynného obra mají v sobě mnohem méně hélia, než se očekávalo,“ uvádí server Science News.

Tajemství zlatých žil odhaleno: vznikají na stejném principu jako zakysané mléko

Déšť na jiných planetách vědce fascinuje dlouhodobě. Například v dubnu zveřejněný výzkum ukázal, že dešťové kapky napříč Sluneční soustavou jsou si až překvapivě podobné. Konkrétně svou velikostí, tvarem i způsobem, jakým dopadají na povrch. „Kapky na různých planetách a měsících Sluneční soustavy jsou velikostí podobné těm, jaké padají na Zemi,“ shrnula výzkum mediální zástupkyně American Geophysical Union Hope Garland.