Podle vědců obsahují spektroskopické snímky měsíčního regolitu, pořízené sondou Čchang-e 5, důkazy o existenci vody na Měsíci.

Podle měření provedených pomocí lunárního mineralogického spektrometru Čchang-5 lze vodu nalézt v množství až 120 částic na milion (ppm) v severní části oblasti Oceanus Procellarum, kde kosmická loď přistála.

Již dříve vědci zaznamenali na Měsíci přítomnost vody, ale zatím šlo vždy o pozorování pořízená z oběžné dráhy nebo z prolétající vesmírné lodi, případně se stopy vody našly v odebraných vzorcích dopravených na Zemi. Tento důkaz je podle webu Science Alert vůbec prvním, který byl získán pozorováním a měřením přímo na místě.

Přestože Měsíc má svou atmosféru, ta se skládá převážně z vodíku, neonu a argonu. Není to ten druh plynné směsi, která by mohla udržet naživu savce závislé na dýchání kyslíku jako jsou lidé.
Čínské vozítko našlo na odvrácené straně Měsíce záhadnou kostku

Průlomové zjištění potvrzuje předchozí objevy, podle nichž by voda mohla být na Měsíci relativně hojná, ale vázaná v měsíčním regolitu, tedy ve svrchní vrstvě prachu a suti na měsíčním povrchu.

Podle pozemských standardů převládá na Měsíci samozřejmě suchost a těžit tam vodu by nebylo vůbec snadné, takže se nelze těšit na to, že by příští výpravy na Měsíc měly na místě snadno dostupný vodní zdroj. 

V podzemí může být voda z vulkánů

Je ale zajímavé, že když sonda Čchang-e 5 provedla měření jednoho balvanu ve své blízkosti, odhalila v něm poměrně vysoký obsah vody dosahující kolem 180 částic na milion, který byl vyšší než obsah vody v okolním povrchu.

Tento balvan byl lehký a vezikulární, tedy prostoupený mnoha dutinami, což silně naznačuje, že pocházel z podzemní vulkanické činnosti. A to je zase znamením, že v nitru Měsíce se může ukrývat ještě další zdroj vody.

Přítomnost vody na Měsíci potvrdila NASA už loni v říjnu. Nová studie podporuje hypotézu, že voda se mohla na měsíčním povrchu udržet ve formě ledu v oblastech věčného stínu
Záhada zmrzlé vody na Měsíci: Mohl by ji chránit stín kráterů, připouští NASA

"Analýzy ukazují, že hornina může pocházet ze staršího čedičového útvaru, z něhož byla vyvržena na místo, kde přistála sonda Čchang-e 5. Nižší obsah vody v půdě ve srovnání s vyšším v horninovém úlomku tak možná naznačuje, že pod místem přistání došlo k odplynění příkrovu ložiska," vysvětluje geolog Honglei Lin z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd.

Tato interpretace odpovídá tomu, že oblast Oceanus Procellarum byla v minulosti dlouhodobě ovlivňována vulkanickou činností. Nasvědčuje tomu i analýza vzorků, které sonda dopravila na Zemi. Ta totiž ukázala, že oblast byla sopečně aktivní mnohem déle, než vědci předpokládali.

Zdá se tak, že na měsíčních základnách v nižších zeměpisných šířkách, kde je menší pravděpodobnost výskytu ledu, by mohli lidé dlouhodobě přežít, pokud by se v jejich blízkosti nacházela specifická vulkanická ložiska.

Země a asteroid - ilustrační foto.
Kolem Země v lednu proletí obří asteroid. Je větší než Empire State Building

Aby vědci opravdu potvrdili, že voda v hornině pochází z měsíčního nitra, bude zapotřebí provést ještě řadu studií. Zjištěné údaje by pak měly být v ideálním případě porovnány s novými studiemi dalších dovezených vzorků, aby vědci získali co nejvíce dat o vodě v měsíčním regolitu.

"Zatím není jasné, zda námi zaznamenaná voda je hydroxylová nebo molekulární. Budoucí studie by se proto měly zaměřit na její analýzu a na analýzu jiných těkavých obsahů, stejně jako na rozlišení hydroxylové a molekulární vody v úlomcích vezikulárních hornin dopravených na Zemi," píší vědci v materiálu, který byl publikován ve Science Advances.