Rozdíl je až do očí bijící. Zatímco Neptun má krásný azurový odstín a víří na něm bouře, Uran je spíše nevýrazný, jemný bleděmodrozelený. Otázkou je proč. Pokud jsou si obě planety jinak tak moc podobné, jakto, že je rozdíl v jejich modři tak obrovský?
Nový výzkum, publikovaný na serveru aXiv tvrdí, že odpověď našel. Podle týmu planetárního fyzika Patricka Irwina z britské Oxfordské univerzity za to může rozšířená vrstva oparu, která se nachází na povrchu Uranu a způsobuje jeho bledost. Z dvojčat sluneční soustavy se tak stávají spíše sourozenci. Jsou si velmi podobní, nikoliv však identičtí.
Vrstva jménem Aerosol-2
Obě planety jsou podle mnoha měření velmi podobně strukturovány. Malé kamenné jádro je obklopeno pláštěm vody, čpavku a metanovým ledem. Nad nimi se nachází plynná vrstva sestávající primárně z vodíku, helia a metanu a konečně horní vrstva atmosféry, včetně mraků. Tato vrstva není homogenní, předpokládá se, že je vrstvená, jako každá jiná atmosféra ve sluneční soustavě.

Irwin a jeho kolegové analyzovali četná pozorování obou planet, aby vytvořili nové modely atmosférických vrstev. A podařilo se. Modely velmi dobře kopírují pozorování, včetně bouří na Neptunu a bledého odstínu Uranu.
Ve svých modelech mají obě planety vrstvu fotochemického zákalu. K tomu dochází, když ultrafialové záření ze Slunce rozkládá aerosolové částice v atmosféře a vytváří zákalové částice. Je to běžný proces, pozorovaný na Venuši, Zemi, Saturnu, Jupiteru, trpasličím Plutu a měsících Titan a Triton.
Vědci tuto vrstvu nazvali jako Aerosol-2 a zdá se, že je na obou planetách zdrojem tzv. cloud seedingu (osévání oblaků), které způsobuje kondenzaci metanového ledu a vytváří sněhové srážky pronikající do hlubší části atmosféry. Tato vrstva je odpovědí na odlišný vzhled planet. Na Uranu je totiž dvakrát víc neprůhledná než na Neptunu.

„Částice v Aerosolu-2 absorbují ultrafialové záření, Uran jich má více, a proto u něj pozorujeme nižší odrazivost tohoto záření. Díky tomu má pro lidské oko světlejší barvu než Neptun,“ píší vědci ve svém článku.
Nižší opacita, tedy schopnost pohlcovat záření, Neptunovy vrstvy Aerosol-2 také vysvětluje, proč jsou na něm mnohem snadněji pozorovatelné skvrny v atmosféře než v atmosféře jeho vesmírného sourozence.
Aerosol-1
Pod vrstvou Aerosol-2 se nachází ještě jedna, hlubší. Nazývá se Aerosol-1. V ní se metan znovu odpařuje a opět ukládá částice zákalu, které pak kondenzují do submikrometrových krystalů sirovodíku (sloučenina známá svým zápachem). Aerosol-1 je plná ledu a tmavého oparu.
Tmavé zabarvení vrstvy je podle vědců klíčem k objasnění záhady temných skvrn a pásů pozorovaných na Neptunu. Jeho vrstva Aerosolu-2 je tenčí a tudíž průhlednější. Proto jsou tyto prvky viditelnější.

Zatím se zcela neví, proč není Aerosol-2 u Neptunu tak hustá, jako u Uranu. Vědci se ale domnívají, že by to mohlo být častějším sněžením metanu na Neptunu.
Tato studie nabízí několik cest pro další pozorování a výzkumy. „Budoucí studie Uranu a Neptunu mohou pomoci vyřešit otázku, zda jsou tmavé skvrny způsobeny ztmavnutím nebo vyjasněním vrstvy Aerosol-1. Toto téma bude těžištěm naší budoucí práce,“ napsal tým fyzika Irwina.
Neptun
- Jde o osmou a zatím nejvzdálenější objevenou planeta sluneční soustavy.
- Společně s Jupiterem, Saturnem a Uranem je plynným obrem.
- Teplota povrchu je -213°C, což je i navzdory větší vzdálenosti od Slunce o něco vyšší teplota než na Uranu.
- Zdá se, že u Neptunu dochází ke střídání ročních období podobně jako na Zemi, jedno takové období však trvá asi 40 let.
- Doba oběhu kolem slunce trvá 165 let, nejdéle ze všech planet sluneční soustavy.
- Má nejchladnější měsíc z celé sluneční soustavy. Nazývá se Triton, který je zároveň jeho největším měsícem a jeho teplota na povrchu je -228°C.
Uran
- Je sedmou planetou sluneční soustavy, třetí největší.
- Má nejchladnější atmosféru ve sluneční soustavě, až -224°C.
- Je velmi zajímavý sklonem rotační osy - leží totiž téměř v rovině, ve které obíhá kolem Slunce. Tam, kde má většina planet rovník, má Uran severní a jižní pól. Některé hypotézy pracují s myšlenkou, že rotační osa byla takto vychýlena srážkou s jiným tělesem a tato srážka měla vliv i na nízkou teplotu a vyzařování tepla do okolí. Druhá teorie naznačuje vliv samotné husté atmosféry na Uranu.
- Díky retrográdní rotaci ("vodorovná" osa) má den dlouhý 42 let a stejně tak dlouhou noc.