Kliknutím zvětšítePřes mírný sklon jsou čtvercové strany Velké pyramidy v Gíze, známé také jako Cheopsova či Chufuova pyramida, vzorně rovné, všechny 138,8 metru (455 stop) dlouhé a téměř dokonale zarovnané v severojižní a východozápadní ose.
Obdivuhodná přesnost
„Stavitelé Velké Chufuovy pyramidy zarovnali tento obrovský monument ke světovým stranám s přesností na méně než čtyři úhlové (obloukové) minuty, neboli na jednu patnáctinu jednoho stupně,“ uvedl archeolog a inženýr Glen Dash ve studii zveřejněné v roce 2017 v The Journal of Ancient Egyptian Architecture (Časopise starověké egyptské architektury).
Všechny tři největší egyptské pyramidy – dvě v Gíze a jedna v Dahšúru – jsou skutečně pozoruhodně zarovnané takovým způsobem, jaký byste u civilizace žijící v době před 4500 lety, tedy v době bez dronů, plánů a počítačů, nejspíše nepředpokládali.
„Všechny tři pyramidy vykazují stejný typ odchylky; jsou proti směru hodinových ručiček mírně pootočeny od světových stran,“ napsal Dash.
Podle webu Science Alert existuje sice řada hypotéz, jak Egypťané této dokonalé pravidelnosti dosáhli (například orientací podle Polárky, nacházející se v blízkosti severního nebeského pólu, nebo tím, že se při stavbě řídili slunečním stínem), ale přesto se nikdy přesně nezjistilo, jak vlastně zvolený způsob fungoval.
Kouzlo rovnodennosti
Dash přišel s jiným a jednodušším vysvětlením. Jeho studie naznačovala, že staří Egypťané mohli k dosáhnutí dokonalého zarovnání využít podzimní rovnodennost.
Rovnodennost nadchází dvakrát v roce v době, kdy pomyslná rovina zemského rovníku prochází středem slunečního disku a délka dne se téměř přesně rovná délce noci.
Varianta, že se Egypťané řídili při zarovnávání právě rovnodenností, byla dosud podle Science Alert pokaždé zavrhována, protože vědci vycházeli z předpokladu, že měření rovnodennosti nemohlo být v podmínkách dávné civilizace pro takový úkol dostatečně přesné.
Dash ale ve své experimentální práci ukázal, že to možné je, a to při měření pomocí jednoho z nejjednodušších astronomických přístrojů známého jako gnómón - tedy kolmé tyče, jejíž stín může sloužit jako ukazatel slunečních hodin, úhel stínu vůči poledníku určuje sluneční čas, délka stínu je nepřímo úměrná úhlové výšce slunce nad obzorem a umožňuje určit část roku, nebo zeměpisnou šířku.
Aby to dokázal, provedl Dash před necelými šesti lety vlastní experiment, který začal prvním dnem podzimní rovnodennosti v roce 2016, tedy 22. září 2016. Vědec použil vlastní gnómón a v daný den sledoval a zaznamenával v pravidelných intervalech jeho stín, čímž si vytvořil hladkou křivku bodů. Na konci dne pak pomocí napnutého provázku omotaného kolem tyče označil dva body křivky a jejich protnutím vytvořil téměř dokonalou přímku vedoucí z východu na západ.
„Při rovnodennosti geodet zjistí, že špička stínu probíhá v přímé linii a téměř dokonale z východu na západ,“ napsal Dash.
Ukázal také, že míra odchylky jde jemně proti směru hodinových ručiček – což se podobá drobné odchylce ve vyrovnání, která se vyskytuje u Cheopsovy a Rachefovy (či Chefrenovy) pyramidy v Gíze a u Červené pyramidy v Dáhšúru.
Jistotu nemáme, ale cesta to je
Experiment byl proveden v Connecticutu ve Spojených státech, ale podle Dashe by měl tento princip fungovat úplně stejně v Egyptě. Jediné, co Egypťané k zarovnání svých obřích staveb potřebovali, byl jasný slunečný den, sdělil Dash odbornému titulu Live Science. Dodal, že vypočítat podzimní rovnodennost uměli odpočítáním 91 dnů od letního slunovratu.
Jak ale sám vědec upozorňuje, ani přes působivost jím provedeného experimentu nemáme stále žádný pevný důkaz, že Egypťané tuto techniku skutečně použili. „Staří Egypťané nám bohužel zanechali jen málo vodítek. Žádné technické dokumenty ani architektonické plány, zachycující technické vysvětlení, jak zarovnávali své chrámy a pyramidy, se dosud nenašly,“ uvedl Dash.
I když se možná nikdy nedozvíme, jak se to opravdu dělo, přesto nová hypotéza obsahuje zajímavé zjištění; a sice, že něco tak jednoduchého, jako je zaznamenávání stínů během podzimní rovnodennosti, mohlo být dostatečně sofistikované na to, aby zarovnalo některé z nejznámějších starověkých staveb lidstva.
14
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
