Astronomové tvrdí, že kometa Bernardinelli-Bernstein (C/2014 UN271) by mohla být největším objektem z Oortova oblaku, jaký byl kdy objeven. Navíc to je i první kometa letící směrem k nám, která byla detekována tak brzy a v takové vzdálenosti.

Kometu objevili Pedro Bernardinelli a Gary Bernstein z americké University of Pennsylvania na začátku tohoto roku. Podle amerického magazínu Univers Today se tak stalo při prohledávání a analýze dat z 570megapixelové kamery Dark Energy Camera z čtyřmetrovém dalekohledu Víctor M. Blanco v Chile. Poprvé byl objekt zachycen už v letech 2014 až 2018, jenže nevykazoval žádné typické kometární znaky, proto byl nejdříve považován za trpasličí planetu.

Jupiter patří ve Sluneční soustavě mezi plynné obry.
Rozsáhlý vír na Jupiteru sahá mnohem hlouběji, než vědci předpokládali

Oortův oblak
Jedná se o hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy, jeho hranice je přibližně 50 tisíc au od Slunce

Během jediného dne po oznámení objevu nové komety pořídili vědci využívající celosvětovou síť observatoří Las Cumbres, což je síť provozovaná neziskovou nadací, nové snímky, které odhalily, že se v posledních třech letech opravdu velký kus kamene změnil v kometu, jež se rychle pohybuje přes Oortův oblak směrem do středu Sluneční soustavy. „Objekt byl teprve poté oficiálně klasifikován jako kometa,“ napsal webový deník SciTech Daily.

Bernardinelli, Bernstein i řada dalších astronomů mezitím pokračovali ve studiu této megakomety. Údaje čerpali ze všech možných historických i současných pozorování. Nyní zveřejnili článek na arXivu, což je elektronický archiv preprintů vědeckých prací, který je volně dostupný na internetu, s neobvyklým názvem „C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein): Téměř sférická kraví kometa“.

Bude třeba dalekohled

Ve své práci uvedli, že výpočty oběžné dráhy pomocí astrometrie a zpětné integrace potvrzují, že se jedná o dosud neidentifikovanou kometu a její předchozí nejbližší přiblížení ke Slunci nastalo asi před 3,5 miliony lety. Tehdy se kometa přiblížila ke Slunci asi na 18 astronomických jednotek, což znamená, že se dostala kousek před Uran. Za deset let by tedy měla být výrazně blíž ke Slunci než naposledy.

Podle odborníků kometa vykazuje běžnou „jednoduchou“ sublimační termodynamiku podobnou té u většiny těchto těles. Sublimace je skupenská přeměna, při které se pevná látka mění rovnou v plyn. A právě proto se v názvu odborného textu objevilo sousloví sférická kráva. Velmi zjednodušeně: jedná se o metaforu ke zjednodušování vědeckých modelů samotnými vědci.

Ze zjištěných dat ale nedokázali astronomové předpovědět, o kolik jasnější nebo aktivnější by kometa mohla být po jejím dalším přiblížení ke Slunci. Nicméně v nedávném vydání Astronomers Telegram se píše, že objekt se v polovině září již rozjasnil: z magnitudy, tedy zdánlivé jasnosti, 20 na hodnotu 18,9. Bernardnelli na svém Twitteru poté napsal, že „sice byli schopni určit, že se jedná pravděpodobně o sublimaci oxidu uhličitého nebo amoniaku, ale více se z rozsvícení komety zjistit nedalo.“

Umělecká představa exoplanety Proxima Centauri b. Mohlo by jít o vyprahlou (ale ne zcela bezvodou) skalnatou Super-Zemi
Vědce vzrušil tajemný signál z vesmíru. Nyní záhadu konečně objasnili

Astronomická jednotka
1 au se rovná vzdálenosti Země od Slunce, cca 150 milionů kilometrů

Současná cesta komety Bernardinelli-Bernstein začala ve vzdálenosti více než 40 tisíc astronomických jednotek (au) od Slunce. Jinak řečeno, ve vzdálenosti 40tisíckrát větší, než je Slunce od Země. Absolutně to pak činí cirka šest bilionů kilometrů, nebo, chcete-li, 0,6 světelného roku. A už jen pro srovnání: Pluto je asi 39 au od Slunce.

V současné době kometa letí ve vzdálenosti, jakou se kolem středu naší soustavy pohybuje planeta Uran, což jsou nyní asi tři miliardy kilometrů. Navzdory úctyhodným rozměrům vlasatice, ani při jejím maximálním přiblížení za deset let, podle všeho nebude viditelná pouhým okem. Pokud si ale do té doby našetříte na ten nejlepší amatérský dalekohled, máte šanci.