Přestože auty se lidé přesouvají už více než století, v otázce, po které straně se jezdí, zůstává planeta dál rozdělená. To, že v určitých zemích (například ve Velké Británii či na Novém Zélandu) jezdí řidiči vlevo, a v jiných (třeba v Česku, Německu či USA) zase vpravo, má historické kořeny, které sahají hlouběji než do doby, kdy na silnici vyrazila první auta.

Proč se tedy někde jezdí vlevo a jinde vpravo? „Otázka jednoduchá, odpověď však složitější. Kdybychom chtěli celý problém poněkud zjednodušit, pak bychom mohli říci, že vlevo se jezdí tam, kde doposud nikdo neuzákonil pravostranný provoz,“ shrnul v dalším díle seriálu Deníku vedoucí Katedry dopravního inženýrství a dopravního plánování Českého vysokého učení technického v Praze Martin Jacura.

Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…
Proč je tak složité najít lék na rakovinu?

Z hlediska doby zavedení „vyhrává“ levá strana. „I historikové se přou o původ pravidla jízdy vlevo. Jako nejvíce pravděpodobné se zdá vysvětlení, že při jízdě na koni se jezdec už od dob starověku držel na cestě vlevo. Důvodem byla bezpečnost, pokud by došlo k napadení od protijedoucího jezdce, mohli byste se lépe bránit – většina světa byla a jsou praváci, tudíž meč drží v pravé ruce, a tak při případném souboji je výhodnější se držet vlevo a mít útočníka po pravé ruce,“ zmínil Jacura.

100 otázek a odpovědí100 otázek a odpovědíZdroj: Deník

Také vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

Pravostranný provoz se v Evropě začal rozmáhat až po Napoleonových válečných taženích.

Napoleon Bonaparte vodil své vojsko po pravé straně cest, což vyplývalo z francouzské historické zkušenosti – koně šli vlevo (viz výše, kvůli bezpečnosti jezdce), zatímco chodci kráčeli vpravo. Navíc byl Napoleon levák, a tak se na pravé straně cesty mohl lépe bránit. Provoz na pravé straně se pak Napoleon snažil zavádět i na dobytých územích a v koloniích,“ vysvětlil odborník.

Oddalovaná novinka

Přestože se v České republice nyní jezdí vpravo, nebylo to tak vždy. „V Rakousku-Uhersku byl levostranný provoz uzákoněný a převzaly jej i nástupnické státy. Pravostranný provoz, dílem snad pod vlivem dovozu automobilů z USA s volantem vlevo (v USA byl pravostranný provoz běžný), se snažila v Evropě zavést Pařížská úmluva z roku 1926. Československo s její ratifikací poněkud otálelo, až v roce 1931 k ní přistoupilo zákonem 9/1931 Sb. Zajímavé je, že v tomto zákoně se o přechodu na pravostranný provoz nikde nehovoří, pouze jsou přejaty základní podmínky pro silniční vozidla a pravidla provozu,“ nastínil Jacura.

Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…
Co se umělá inteligence nedokáže naučit?

Pravidlo „Při dopravě po veřejných silnicích a veřejných cestách jest používati pravé strany jízdní dráhy ve směru jízdy“ zavedl až zákon, který nabyl účinnosti 1. května 1939. „Vznik protektorátu a příchod německých vojsk - vpravo (!) - v březnu 1939 jen urychlil přípravy na zavedení pravostranného provozu. A tak s koncem března, po zavedení pravostranného provozu i v Praze (bylo třeba dokončit úpravy infrastruktury tramvají), začíná nová epocha dopraváckých dějin,“ uzavřel Jacura.