Podle čísel a zákonů vesmírné fyziky je to jen velká náhoda, ale v lidských měřítcích je to věkovitá věrnost. Několik observatoří potvrdilo pozorování kusu vesmírného kamene, který krouží kolem Slunce na dráze shodné se Zemí nějakých čtrnáct milionů kilometrů daleko od naší planety.

Dostal označení 2023 FW13 a další výpočty ukázaly, že planetu doprovází někdy od roku 100 před naším letopočtem.

Průlet asteroidu v blízkosti Země. Ilustrační snímek
K Zemi míří obří asteroid. Zasáhnout planetu by mohl na Valentýna roku 2046

„Astronomové ho považují za kvazi-měsíc protože kolem Slunce obíhá v podobném čase jako Země, ale je jen mírně ovlivněn gravitačním tahem naší planety. Jeho délku badatelé odhadují na patnáct metrů, vešla by se na něj tedy asi tak tři těsně za sebe zaparkovaná velká SUV. Při svém oběhu kolem Slunce asteroid obíhá také kolem Země, ke které se dostává nejblíže na 14 milionů kilometrů. Pro srovnání podle dat NASA: Měsíc má průměr 3474 kilometrů a k Zemi se přibližuje až na 364 tisíc kilometrů,“ shrnul zjištění astronomů webový magazín Live Science.

Zdroj: Youtube

Asteroid poprvé pozorovala havajská observatoř Pan-STARRS. Jeho existenci pak potvrdila další observatoř na Havaji a dvě v Arizoně. 1. dubna ho pak Mezinárodní astronomická unie zanesla do seznamu nových vesmírných objektů ve sluneční soustavě.

Kvazi-měsíc, který Zemi obíhá nejdéle

Francouzského astronoma a novináře Adriena Coffineta nově oznámený asteroid hned zaujal a rozhodl se propočítat modely jeho oběžné dráhy v minulosti i budoucnosti, uvedl astronomický web Sky & Telescope. Propočet umožnil najít v dostupných datech některá dřívější pozorování sahající až do roku 2012. Díky tomu mohl Coffinet své výpočty zpřesnit.

A výsledek potvrdil nejen to, že asteroid je kvazi-měsíc, ale i to že společně se Zemí krouží vesmírem tisíce let. „Zdá se, že jde o zatím nejdéle obíhající známý kvazi-měsíc Země,“ řekl astronom pro zmíněný web.

Podle Alana Harrise z Institutu vesmírné vědy ovšem asteroid ve skutečnosti obíhá kolem Slunce a není gravitačně svázán se Zemí. S naší planetou ovšem je v takzvané dráhové rezonanci, kdy mezi tělesy vzniká gravitační vazba, a proto krouží ve velmi široké smyčce kolem Země.

„Obíhá po tak vzdálené dráze, že Země v jeho pohybu prakticky nehraje žádnou roli. Jejich souvislost je čistě náhodná,“ poukázal pro Sky & Telescope. 

Britští vědci mají za to, že se k Zemi obrátila supermasivní černá díra. Ilustrační snímek
Nová supermasivní černá díra znejistila vědce. Natočila se směrem k Zemi

Podle Harrisova odhadu není náhodný vznik kvazi-oběžné dráhy jedinečný. Rychlý propočet ukazuje, že blízko země by měly být na dva miliony asteroidů stejné nebo větší velikosti a z nich nejméně tři kolem Země krouží podobným způsobem. „Nejneobvyklejší na celé věci je skutečnost, že se právě tento asteroid podařilo zjistit pozorováním,“ podotkl Harris.

Užitečné schůdky 

Poukázal také, že je nepravděpodobné, že by se tato tělesa někdy změnila ve vážnou hrozbu. „Dobrá zpráva je, že taková oběžná dráha se nemění v dopadovou trajektorii znenadání. Je dokonce stabilnější než jiné oběžné dráhy, které s tou zemskou nerezonují,“ uvedl astronom.

Do domu v New Jersey se v pondělí zřítil kus meteoritu. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o pět miliard let starou část Halleyovy komety. Ilustrační snímek
Takový poklad nečekali. Rodině spadl do domu meteorit, je z Halleyovy komety

Specialista na asteroidy Richard Binzel z Massachusettského technologického institutu považuje podobné asteroidy dokonce za potenciálně užitečné schůdky při cestě na Mars. Díky tomu, že jejich oběžná dráha je téměř v souladu se Zemí, je jejich relativní rychlost dost malá na to, aby se k nim kosmická loď dostala v řádu měsíců místo let.

„Vzhledem k tomu a k jejich nízké gravitaci dává smysl si cestu do hlubokého vesmíru nejdříve vyzkoušet u nich, než pošleme loď a posádku až na Mars,“ uvažoval Binzel.