Šestapadesát jmen bude svoji pozici obhajovat. Sedmička nynějších starostů, z nichž mnozí strávili ve funkci i několik volebních období, končí. Jako nejčastější důvody zmiňují věk, zdravotní potíže i syndrom vyhoření.
Po šestnácti letech, které strávil Vladislav Moravčík ve starostenském křesle, si na nového představitele radnice budou muset zvykat Hornověstoničtí. Jeden z nejdéle sloužících starostů totiž odchází do důchodu. „V září mi bude jednasedmdesát let. V tom, co se kolem děje, snad ani nikoho nemůže překvapovat, že jsem se rozhodl už vůbec do zastupitelstva nekandidovat. Vím, do voleb jdou i starší než jsem já. Narodil jsem se tady, několikrát jsem tady vyhrál volby. A to stačí, ne? Člověk musí vědět, kdy má dost. A taky to, že zdraví má jen jedno,“ okomentoval Moravčík.
Podívejte se na složení kandidátních listin ve vaší obci.
Jeho rozhodnutí uspíšil nárůst byrokracie, papírování, ale i nevraživosti mezi lidmi. „Často mi přijde, že jen na počkání podepisuji papíry. Na vše musíme čekat, ke všemu je třeba vyjádření. Pak přijdou na obec lidé, kteří si tady koupí dům a jednají tak, jako by si ho koupili i s celou dědinou. Říkám tomu feudální syndrom. Nezřídka na sebe všichni také udávají a pomlouvají se. Vytratila se slušnost. To vše mě trápí,“ zmínil některé z důvodů svého rozhodnutí hornověstonický starosta.
Je přesvědčený, že dobrý starosta se nemusí propagovat. Propagují ho jeho činy a práce, která za ním stojí. „Lidé mi věřili a chtěli, abych ještě kandidoval. Ale neudělal jsem to. To neznamená, že za sebou zavírám dveře. Vyjdu rád novému zastupitelstvu i starostovi vstříc, poradím, podsadím stromy, přivezu, odvezu, zkrátka cokoli, co bude potřeba. Nejraději mám gumáky a tepláky, nepotřebuji šlajfku a nechci vystupovat jako výstavní holub. Na to nejsem. Donesl jsem si z pošty papírový metr na balíky, tak už ho snad i začnu stříhat,“ usmíval se Moravčík.
Na otázku, jakého starostu by si pro Horní Věstonice uměl představit, odpověděl, že především uvolněného. „Obec nemůže vést trafikant, který to má jako vedlejšák. Těší mě, že mají lidé o dění tady zájem, určitě nějakou kandidátku podpořím. Věřím, že vyhraje ten, který do boje půjde srdcem,“ zdůraznil starosta. Důchodový věk si chce užít po boku synů, kteří podnikají ve vinařství, a vnoučat.
Potřebují oddych
Po dvou volebních obdobích se rozhodli skončit s kandidaturou i starostové Rakvic a Novosedel. Oba shodně hovořili o tom, že si potřebují oddychnout a načerpat nové síly. „Důvodů, proč nepokračuji, se za ty roky nastřádalo několik. Tím nejvýraznějším byl asi nárůst byrokracie, která zdržuje uskutečňování různých nápadů a přání. Dále pak stále větší tlak a zátěž ze strany státních orgánů. Když člověk udělá deset kroků vpřed a patnáct vzad, není to moc motivující,“ zareagoval rakvický starosta Radek Průdek.
Adam Hrůza z Novosedel zase zmiňoval náročnost funkce, která člověku sebere velké množství energie. „Opravdu si už potřebuji za sedm let ve starostovském křesle odpočinout. V této funkci to zkrátka není možné. Starosta nemá dovolenou, starosta je pořád starostou. Když jsem na úřad nastupoval, bylo to náročné období. Člověk si během něj uvědomí, že není možné v této pozici setrvat třicet let. Naopak, je nutné ji předat někomu dál. Někomu, s kým přijde svěží vítr, kdo do toho vletí a zase bude vše šlapat. Kdybych si řekl, že vydržím, protože mám něco rozpracovaného, tak bych tady mohl sedět věčnost. Stále je totiž co řešit,“ přiblížil novosedelský starosta, který se plánuje vrátit ke své původní pozici v IT.
Svým nástupcům přejí, aby se jim dařilo pokračovat tím správným směrem. „Myslím, že by bylo dobré řešit věci z hlediska blízké a střednědobé budoucnosti. Říká se tomu vize. A mě trošku mrzí, že právě vize se obecně v zastupitelstvech vytrácí. Dost často padají rozhodnutí poměrně rychle, bezmyšlenkovitě, nezřídka v návaznosti na vypsané dotace. Rozhodování ovlivňují vztahy v zastupitelstvu, osobní nevraživost. Obec je vnímaná jako servisní organizace – zařiďte, udělejte. Sype se na nás nejrůznější agenda. Člověk jde do práce s tím, co vše by se mohlo udělat, ale nakonec ho systém semele a zpět vtáhne mezi mantinely. A to je škoda,“ upozornil Průdek.
Podobně hovořil i Hrůza. „Naposledy jsem řešil třeba umístění papouška. Majitel zemřel a papoušek zůstal v bytě. Policisté nevěděli, kam s ním. I podobné kuriozity musí řešit starostové v obcích. O toulavých psech už ani nemluvím, to je standard. Mám za ty roky v hlavě databázi majitelů a vím, kdo má jakého psa. Vůbec nejhorší jsou pak sousedské nebo rodinné spory. Místo, aby si je vyřešili v klidu u vína v kuchyni, seberou se a jdou za starostou. I takové strasti tu máme,“ usmíval se novosedelský starosta, který si nejvíce přeje, aby budoucí zastupitelstvo pokračovalo v rozjetých projektech, vzájemně se podporovalo a pomáhalo nově zvolenému prvnímu muži či ženě obce.
Jak nakonec volby i v těchto obcích dopadnou, se lidé dozvědí už na konci září. Šanci mohou mít podle politologa Lubomíra Kopečka z brněnské Masarykovy univerzity například známé tváře. U komunálních voleb však funguje jiný systém, jako například u sněmovních. U komunálních mají voliči dvě možnosti. Mohou zakřížkovat danou kandidátku, nebo mohou křížkovat jednotlivé lidi napříč kandidátkami. „Je otázka, co to u známých osobností udělá. Můžu jí dát hlas, ale současně můžu křížkovat úplně jiné kandidátní listiny, a dané kandidátce se tak přičítá pouze jeden hlas z x," přiblížil Kopeček.
Kompletní volební zpravodajství můžete sledovat na webu Deníku ZDE.
„Populární primátor nebo primátorka na prvním místě kandidátce samozřejmě pomůže, stejně jako známý člověk, ale je dobré brát u velkých měst jako Brno v úvahu, že prvek personalizace je nižší než u menší obce. Kvůli počtu zastupitelů, i velkému počtu kandidátů. Ve velkých městech jako Brno většinu ani neznáte. Váha konkrétního člověka na kandidátce je menší. Voliči mají tendenci spíše volit stranu nebo koalici než lidi," nastínil Kopeček.
Naopak u malé obce, kde jsou jen dvě nebo tři kandidátky, podle Kopečka populární starosta nebo známý lékař přitáhne pozornost a je tam celkem vidět.
