O vítězi podzimních voleb do poslanecké sněmovny ještě zdaleka není rozhodnuto. Náskok vedoucích Pirátů (24,9 procenta) a Starostů na druhé ANO (23,5 procenta) se ztenčil na 1,4 procentního bodu. Ve hře je s 20,2 procenta hlasů také koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Ukazuje to nejnovější volební model Deníku.

Pokud se do Sněmovny nedostanou sociální demokraté (4,9 procenta) ani žádný další subjekt, budou mít k sestavení většinové vlády stále nejblíže strany současné demokratické opozice. Rychle posilující hnutí Přísaha (aktuálně 4,4 procenta hlasů) by tak pro jejich koaliční projekt představoval komplikaci. 

Volební model Deníku byl 30. července aktualizován o poslední průzkum agentury Median.

Podle něj by v červnu volby vyhrálo ANO s 26 procenty hlasů před koalicí Spolu, tvořenou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL (21,5 procenta) a Piráty se sdružením STAN (20 procent).

Čtvrtá by pak s osmi procenty skončila SPD. Přes pět procent potřebných pro vstup do Sněmovny by se podle Medianu dostala také KSČM (šest procent) a Přísaha (6,5 procenta).

Jak Deník model počítá

Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o 23 posledních průzkumů zmíněných společností.

Bývalý ministr práce Zdeněk Škromach
Souboj o sněmovnu: Hlasy voličů chtějí patoložka, alchymistka i bývalí ministři

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Andrej Babiš se v Ústeckém kraji postaví proti Ivanu Bartošovi
Babiš, nebo Bartoš? Souboj v Ústí je součástí taktiky

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny.
Vysvědčení pro vládu. Nejen u čtenářů neuspěla: Plaga premiantem, Babiš pohořel

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.