Město je obrovsky vytíženým dopravním uzlem. „Dlouhodobě vyplývá z jednání s občany a anket tak, jako i v jiných městech, jako největší problém právě přetížená doprava. Na průtahu Břeclaví podle letošního sčítání projede v pátek čtyřiadvacet tisíc aut za dvacet čtyři hodin. Oproti tomu před pěti lety to bylo jen jednadvacet tisíc aut a před deseti lety šestnáct,“ srovnává starosta města Svatopluk Pěček.

ANKETA: Co nejvíce trápí Břeclav?

Aktuálně cestu budoucího obchvatu prozkoumávají pyrotechnici, které na podzim vystřídají archeologové. „Nyní se dokončuje finalizace podkladů pro stavební povolení, o které by státní silničáři jako investor měli požádat na jaře příštího roku. Po následném vysoutěžení dodavatele stavby by podle harmonogramu měla být zahájená vlastní výstavba obchvatu v roce 2024,“ přibližuje Pěček.

Právě stavba obchvatu je pro místní naprostou prioritou. Stejně tak jako přestavba kruhového objezdu u obchodního domu Tesco. Špunt při výjezdu z města ve směru na Hodonín se má rozšířit o posilující silnici, takzvaný bypass. „Stačí se podívat po druhé hodině odpolední ven z okna a je hned všem jasné, co nás trápí. Doprava ve městě je katastrofa,“ přitakává projektová manažerka Lenka Černá.

Podívejte se, kdo chce být starostou v Břeclavi. Klikněte ZDE

Procházkami u řeky si pozorováním vodních ptáků pravidelně krátí chvíle se svým dvouletým synem Martina Včelouchová. „Obávám se, jak to tady pozoruji, že trvalkou k řešení bude i pro budoucí zastupitelstvo klasicky obchvat. Ten by město potřebovalo jako sůl,“ ukazuje směrem k provozu na hlavní břeclavské tepně.

Společně se synem rádi míří i k místnímu zámku. Původně hrad z jedenáctého století, jenž byl o několik století později přestavěný na zámek, je dalším kostlivcem ve skříni, kterého si jednotlivá zastupitelstva předávají každé čtyři roky k řešení. „S celým tímto prostorem je potřeba něco udělat. Nejen místo má potenciál, který pořád žádná koalice nevyužila. I ta stávající mě zklamala. Jeden z bývalých starostů, ač zrovna nejsem jeho fanoušek, šel dobrým směrem, když chtěl mít z Břeclavi bránu do Lednicko-valtického areálu. Město má co nabídnout. Židovský hřbitov, krásná synagoga, fascinující Pohansko, první nádraží v Rakousku-Uhersku. To přece není málo,“ pokračuje pro změnu Holešinský.

Teprve před sedmi lety se Břeclav stala novým domovem pro scénáristu, animátora a režiséra Cyrila Podolského. Atmosféru města, jeho vzhled i polohu si zamiloval. „Trošku mě ale mrzí, jak je Břeclav neviditelná. Nevyužívá potenciál, který má. Je dopravním uzlem, ale všichni jí jen projíždějí do Lednice, Valtic a Mikulova. Tamní jsou naštvaní, jak je u nich narváno. A o Břeclavi, která je největším a okresním městem, vlastně ani nikdo neví,“ mrzí ho.

Plakáty a plochy, které by vyzývaly náhodné zabloudilce k návštěvě a prozrazovaly by jim, jak to ve městě žije, podle něj chybějí. „Město spoléhá na sociální sítě, ale ty v tomto ohledu nefungují. Turista, když sem dorazí třeba vlakem, tady nic nezná. Vyjde z nádraží a nikde nic není. Prochází městem a nemá, kam zabloudit. Zámek není ve stavu, že by ho bylo možné v pohodě a bez potíží navštívit. Břeclav je v tomto směru spíše střediskovou obcí než okresním městem. Možná by si mohla radnice vzít příklad z Hodonína či Veselí nad Moravou,“ podotýká Podolský.

Kompletní informace o volbách na Břeclavsku najdete ZDE

Nalezení správné identity bude největším oříškem i podle Lenky Černé. „Břeclav má na čem stavět a nedostatečně toho využívá. Neumí se prosadit, což se s ní táhne historicky. Přitom je poblíž Lednicko-valtického areálu a krásného přírodně bohatého pohraničního pásma. Břeclavané sami nevnímají jakousi sounáležitost s městem. To je jedna z věcí, kterou by měla nová radnice začít budovat. Sice je to běh na dlouhou trať, ale začít se s tím musí,“ myslí si.

Už pětadvacet let se v cestovním ruchu, kultuře a propagaci se v Břeclavi pohybuje etnografka a historička Alena Káňová. „Vnímám v této oblasti dvě věci. I turista, který se odborně a popularizačně provede městem, je překvapený, co všechno může nabídnout. Jen musí dostat podklady, musí se s Břeclaví obeznámit, což trochu trvá. Břeclav umí zaujmout, ale není to na první dobrou,“ potvrzuje Káňová.

Za posledních deset patnáct let podle ní přesto došlo k výraznému oživení turistického ruchu. „Je odsud možné vyjíždět na všechny světové strany, máme zde bohatou židovskou historii a zajímavý vývoj za druhé světové války. Protéká tudy řeka, máme krásné nábřeží. Jde jen o to zajímavou formou přiblížit, proč je město právě takové, jaké je. S lidmi je třeba cíleně pracovat, možná jim i nabídnout jednoduchý nový program, vytvořit informační systém a dát o sobě více vědět. Vidím i obrovský potenciál v rozvíjení a oživování klasického folkloru. Bude to trvat, ale smysl to bezesporu má,“ domnívá se.

Pohled do historie

Břeclav vznikla v místech, které si jako svůj domov zvolili Slované pravděpodobně už v šestém století. Již v devátém století jihovýchodně od města vzniklo velkomoravské hradisko Pohansko, které dodneška archeology nepřestává překvapovat svými bohatými nálezy. Areál, kterému dominoval velkomoravský kostel, na čtyři stovky hrobů, opevnění, ale i předhradí, zde archeologové prozkoumávají již od roku 1959.

V desátém století na místech dnešního zámku vyrostlo hradiště. Původně hrad se stal ve třináctém století románskou pevností a v šestnáctém století renesančním zámkem.

Na město byla Břeclav povýšena císařským dekretem v roce 1872, což mělo za následek nebývalý rozmach města. 6. června 1839 sem přijel od Vídně první vlak, čímž se postupně Břeclav stala nejvýznamnějším dopravním uzlem.

V polovině devatenáctého století se v Břeclavi, která je centrem zemědělské oblasti, začíná rozvíjet s tím spojený průmysl. Vzniká zde postupně cukrovar, cihelna, chemická továrna na výrobu umělých hnojiv nebo pila zpracovávající dřevo z lichtenštejnských lužních lesů v okolí města.

Rozvoj města zbrzdila první světová válka. Na konci druhé světové války zase čelili Břeclavští velkému bombardování. Při jednom z náletů byl zničený i střed města včetně kostela svatého Václava.

Iva Haghofer.Zdroj: Deník/Přemysl SpěvákPředvolební reportáž Deníku: Proč právě Břeclav?

Břeclav je taková Popelka. Když si omyje tváře od potu a popela, odhalí svoji vnitřní krásu a atmosféru.

Protože je v okrese největším městem, míří sem dennodenně tisíce lidí za prací, k lékařům i na úřady. A Břeclav na to jako železniční a dopravní uzel doplácí. Břeclavané roky volají po řešení problémů s ulicemi plnými aut, které především na hlavní tepně z Hodonína do Rakouska statečně vyplňuje tranzitní doprava.

Stejně tak usilují o vytvoření místa v centru, které by sloužilo oddychu a odpočinku. V tomto směru svoji tvář pomalinku díky aktivitě dobrovolníků a podnikatelů začíná měnit podzámčí. Zda se rekonstrukce za stovky milionů někdy podaří, je však ve hvězdách.

Iva Haghofer, reportérka Břeclavského Deníku