„Chtěl bych zaplnit všechny sloupy, které v Hruškách stojí,“ prozrazuje svůj netradiční plán Šumbera. „Napadlo mě to když jsem tak jednou přemýšlel o tom, jak Hrušky trošku zpropagovat a navnadit turisty. Potom už to šlo poměrně snadno,“ říká sympatický řezbář.

Inspiraci získává ze všeho, co vidí kolem sebe. „Já například vidím obyčejnou plechovku od rybiček a přidělám jí oči, uši, nebo něco, co mě zrovna v tu chvíli napadne,“ popisuje Šumbera.

Jeho díla jsou prý z různých druhů dřeva. „Pokaždé tak vypadají jinak. Mám rád přírodu, proto se často procházím po lese. Většinou tam vidím nějaký zajímavý kus dřeva, který už je k ničemu, tak si ho vezmu s sebou domů. Tam si ho pak prohlížím a najednou mi bleskne hlavou, co mi připomíná. Pak už se tvoří jedna báseň,“ říká Šumbera.

A tak už na sloupu visí půlmetrová makovice, budka pro sýkorku vinohradní nebo řezba s názvem Fotosyntéza. „Vyřezat jednu takovou věc mi trvá asi čtyři hodiny čitého času. Všechno dělám ručně, dlátem, rád se s materiálem hraji,“ popisuje vznik unikátních dřevěných děl řezbář.

Jedinou jeho slabinou jsou kreslené návrhy budoucíh výrobků. „Vůbec neumím kreslit, takže z plánku poznám jenom já, co jsem tím myslel. Když pak někomu ukazuji, co chci vyřezat, většinou to nepochopí. Proto raději ukazuji až hotové věci,“ směje se mladík, který začínal s přívěsky na krk. (fia)