Jednou s, podruhé bez. Výběrové řízení na ředitele Městského muzea a galerie Břeclav doprovázel zajímavý veletoč. Zatímco původně vyhlášené podmínky z devátého prosince požadovaly po uchazečích doložení lustračního osvědčení, pozměněné ze čtrnáctého prosince už ne. Rozpor objevil všímavý čtenář.
„Vyvstává otázka, proč bylo řízení vyhlášeno dvakrát a proč zmizel jeden z požadavků. Podle mého názoru se věc odehrála tak, že radní Káňová kvůli minulosti by tuto podmínku nemohla splnit a osvědčení dodat, nebo by to nešlo stihnout časově. Byla tím ale porušena transparentnost a rovný přístup ke všem uchazečům,“ napsal mimo jiné Břeclavskému deníku.
Tajemník městského úřadu Zdeněk Opálka všechny spekulace o zmanipulovaném výběru nové ředitelky odmítá. „Je to nesmysl. Je pravdou, že původní výběrní řízení obsahovalo povinnost doložit lustrační osvědčení. Potom jsme ale zjistili, že v případě ředitelů příspěvkových organizací je takový požadavek nad rámec zákona. Proto jsme ho odstranili,“ argumentoval Opálka.
Podle něj se při obsazování těchto pozic v Břeclavi lustrační osvědčení nikdy nedokládalo. Město ho nechtělo ani po předchozí ředitelce muzea Janě Kramářové.
„Zákon to vyžaduje jen u tajemníka a vedoucích jednotlivých odborů a oddělení. Má to svoji logiku. Vedoucí úředníci se na rozdíl od ředitelů příspěvkových organizací těší větší zákonné ochraně. Pokud nespáchají trestný čin nebo se nedopustí hrubého porušení pracovní kázně, jsou v podstatě neodvolatelní. Větší ochrana ale znamená i větší požadavky,“ vysvětlil tajemník.
Ten se obává, že pokud by v případě výběru ředitele muzea zůstalo lustrační osvědčení jako jedna z podmínek, mohlo by mít město opačný problém. „Někdo by nás mohl obvinit z toho, že chceme něco nad rámec zákona. Ostatně i někteří uchazeči se ozvali a upozornili nás, že požadujeme něco, co bychom chtít neměli, protože bychom tím mohli někoho vyloučit,“ přiznal Opálka, podle kterého vznikla chyba tím, že jako předloha sloužilo výběrové řízení na tajemníka.
Problém byl v čase
„Na lustrační osvědčení jsme se skutečně ptala s upozorněním, že není zapotřebí. Týká se totiž jen představitelů státní správy, ne samosprávy,“ potvrdila nová ředitelka břeclavského muzea a galerie Alena Káňová, který uspěla v konkurenci dalších tří uchazečů.
Že by ale měla s lustračním osvědčením problém, odmítá. „To je hloupost. V roce 1989 mně bylo dvaadvacet let, nikdy jsem nebyla členkou KSČ ani jakkoli politicky činná v jiných strukturách, až nyní v ČSSD. Vždycky jsme měla čistý štít, lidé to vědí a ocenili to ve volbách preferenčními hlasy,“ je přesvědčená Káňová.
Problém byl podle ní v tom, že by osvědčení o své bezúhonnosti možná nestihla dodat včas. „Na podání žádosti byly tři týdny, lhůta na ministerstvu vnitra, kde se musí o lustrační osvědčení žádat, je ale delší. Mrzí mě, že za tím někdo hledá jiné důvody. Pokud by přišel se závažným obviněním, klidně si lustrační osvědčení pořídím,“ vzkazuje ředitelka a radní v jedné osobě všem pochybovačům.
Břeclav hodlá nadále vyžadovat lustrační osvědčení jen u vedoucích úředníků, u ředitelů příspěvkových organizací nikoli. „Kritéria jsou jasně definovaná. U pozice ředitelů příspěvkových organizací je věcí zřizovatele, jak si to nastaví. Nemůžeme ale chtít něco, co není možné ze zákona požadovat,“ uvedl Opálka.
V jiných městech je ale praxe jiná. Třeba v Hustopečích. „U nás je zvykem lustrační osvědčení vyžadovat nejen u vedoucích odborů, ale také u ředitelů příspěvkových organizací. Po každém chceme výpis z rejstříku trestů i lustrační osvědčení. Považujeme to za slušné vůči občanům. Chceme mít na úřadě takto prověřené lidi,“ vyjádřil se hustopečský starosta Luboš Kuchynka.
