Muzikanti často hovoří o lásce k hudbě. Pamatujete si ještě, co ji ve vás zažehlo na prvopočátku?

Vždycky jsem se těšil na besídky v břeclavské lidušce. Odměnou mi byly reakce a potlesk posluchačů. Zvláště můj děda Charvát, vášnivý zpěvák a muzikant, byl nadšený.

Dlouho jste působil v Praze, pro hudebníka hrajícího klasickou hudbu je to asi logické.

Nabral jsem tam za více než dvacet let v tomto oboru zkušenosti. Teď je tady mohu předávat.

Na přelomu září a října pořádáte třetí ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu. Letos se dramaturgicky váže k rozpadu Rakouska-Uherskaa výročí vzniku Československa. Jak se to projeví?

Pozvali jsme zahraniční hosty ze Slovenska, Maďarska a Rakouska. Jeden koncert se dokonce uskuteční na zámku ve Wilfersdorfu.

Do jaké míry spojujete festival s historií rodu Lichtenštejnů?

Cítím, že máme vůči šlechtickým rodům určitý dluh. V základní škole jsem se třeba vůbec nedozvěděl, co všechno v regionu za těch sedm set let působení Lichtenštejnové vytvořili a jaké významné osobnosti tohoto rodu kdysi proměnily Valtice v kulturní centrum. Krásu klasické hudby spojujeme s kouzlem architektury těchto památek Lednicko-valtického areálu.

Ještě k výročí. Před sto lety vypadala společnost jinak než dnes. Vážná hudba byla dlouho spojována s určitým elitářstvím a společenským postavením. Jak je to podle vás dnes?

Hlavní hudební proud je v jiných žánrech, to je jasné. Klasická hudba si ale stále nachází své posluchače nejen s vysokým společenským postavením. Bohužel za posledních dvacet let byla na jižní Moravě upozaděna. Chceme to změnit.

Proč by měli lidé poslouchat Mozarta, Haydna či Vivaldiho?

Pro mnohé to může být nová pozitivní zkušenost. Ať to lidé vyzkoušejí a zajdou třeba na první koncert festivalu v Lednici, který bude i díky orchestru a Českému filharmonickému sboru Brno velkolepý. V minulých letech nás potěšily milé reakce od návštěvníků, které žánr chytil. Mnozí slyšeli klasiku naživo poprvé. Třeba zaměstnanci firem, kteří dostali od majitelů vstupenky, přišli i na další festivalový program.

Při zahájení festivalu poslední zářijovou sobotu zazní také skladby vídeňských klasiků. Na jaké autory se mohou posluchači těšit?

Na úvod právě na Mozarta nebo Haydna. Uslyší i skladby houslového virtuosa Antonia Vivaldiho, o kterém se tvrdí, že v první polovině osmnáctého století navštívil Valtice. A další barokní skladatele.

Mezi interprety jsou houslový virtuos Václav Hudeček, vyhledávaní sólisté sopranistka Simona Šaturová a tenorista Petr Nekoranec, nebo operní zpěvák Svatopluk Sem, aktuální držitel Ceny Thálie. Pochází z Velkých Bílovic, to se pěkně sešlo…

Je to dnes velmi žádaný umělec. Jsem rád, že jsme se domluvili. Navíc zazpívá v kostele v rodných Velkých Bílovicích spolu s vynikající sopranistkou Doubravkou Součkovou, která se do tohoto města z Hodonína přestěhovala.

Jaká další místa třítýdenní festival navštíví?

Všechno jsou to nádherné památky. Od Rytířského sálu lednického zámku, přes Rendes-vous až po zámeckou jízdárnu ve Valticích. Klasická hudba k nim patří, oživí je. Oprava lednické a valtické jízdárny, divadla přišla z nebe. Jsou to vhodné prostory pro podobné koncerty.

Důležitá je jistě akustika. Která památka nabízí nejlepší zvukové podmínky?

Úžasná akustika je v novogotickém kostele v Poštorné nebo v lednickém kostele, alei jiné jsou zvukově skvělé.

Je nějaké místo, kde byste chtěl uspořádat koncert v budoucnu?

Mám velký sen. Využít v budoucnu pro některý z koncertů festivalu zámeček Pohansko u Břeclavi. Je to objekt, který původně nebyl postavený architektem Lichtenštejnů Josefem Hardtmuthem pro účely muzejnictví. Podle mě by bylo ideální přemístit archeologické sbírky do nějaké nové stavby v areálu a uvolnit zámeček pro kulturní potřeby města.