Mikulovské kino se v sobotu odpoledne plní desítkami návštěvníků, kteří míří zrak na své děti, synovce, neteře či vnoučata. Koná se tam čtrnáctý ročník Mikulovského zpěváčka: pěvecké soutěže nadšenců lidových písní do patnácti let.

„Dnes už se nestává, že by některé z dětí zpívalo něco, co se k němu nehodí. Dříve byly problémy také s některými verzemi písní, v nichž se objevovaly chyby v nářečích. To se velice zlepšilo," pochvaluje si jeden z porotců Jiří Vrbka.

Mezitím se organizátorky starají o to, aby nejmladší zpěvačky a zpěváci věděli, v jakém pořadí zamíří na pódium.

Ještě poslední úprava kroje.

Utažení copů.

Začínáme.

„Aspoň to budeš mít brzy za sebou," uklidňuje jedna z dívek tu, která před diváky a porotu jde jako první. Úspěšně. Sál po chvíli nadšeně tleská.

„Letos nás na to zůstalo jen asi šest, protože většina organizátorů je v Iráku na festivalu. Vystoupit mělo dvaačtyřicet dětí, ale tři onemocněly," říká za pořadatele Marie Dostálová. Šest nejlepších zpěváků postoupí do regionálního kola ve Ždánicích. Když uspějí i tam, čeká je celostátní finále ve Velkých Losinách.

„Pro vítěze jde o velkou prestiž. Někteří se poté prosazují i jako dospělí zpěváci, i když třeba ne na zcela profesionální úrovni," míní Vrbka.

Asi nejznámější tváří, která se prosadila v uměleckém světe lidových písní a uspěla na Mikulovském zpěváčku, je Jana Otáhalová.

„Zpívá i s Brolnem a má nahrávky v rozhlase. Stala se etablovanou zpěvačkou," pokračuje porotce.

Mezi nástupce Otáhalové se po sobotě může zařadit například Jana Štěpánková, která se stala absolutní vítězkou čtrnáctého ročníku. (liv)

Více v pondělním vydání Břeclavského deníku