„Zabijačku jsem viděl vůbec poprvé. A moc se mi to líbilo. Podle mě je i dobře, že jsou tady děti, které se tak můžou podívat na celý ten proces. A díky tomu vědí, odkud se vlastně jídlo bere,“ byl nadšený Michael Maurer z Los Angeles.

Pravých domácích zabijaček už na Břeclavsku ubývá. Dřív měla jedno i více prasat v chlévě téměř každá vesnická rodina. Dnes spíšE převládá vinařství.

„S touto akcí jsme přišli hlavně proto, že pradědeček a dědeček, kteří postavili náš Vinařský dvůr, byli oba řezníci. Chovali tady dobytek. Takže už v tom je určitá tradice. My se jí ale příliš nevěnujeme, jsme vinaři. A právě kvůli tomu jsme zvolili netradiční název Vinařská zabijačka,“ vysvětlil pořadatel Jan Stávek.

Celými Němčičkami se tak v sobotu linula příjemná vůně. Jen málokdo z kolemjdoucích mohl odolat. I přesto na zabijačku zavítalo jen málo tamních občanů, spíš přijeli přespolní.

Kromě vepřových lahůdek mohli všichni návštěvníci zavítat na dvě ochutnávky do tamního sklepa. Kromě vín z Modrých Hor dostali i skleničky s vínem od Stávků, kteří se hodně zaměřují na likéry.

„Tato zabijačka je teprve podruhé, ale doufáme, že se akce udrží i v dalších letech. Zájem byl opravdu velký. A i z toho důvodu jsme raději zabili o prase navíc,“ usmíval se Stávek s tím, že i tak ještě dokupovali nějaké maso.

Na dvoře si mohli nakonec návštěvníci vybrat černou nebo bílou polévku, škvarky, jelita, jitrnice, tlačenku. Kdo měl masa už dost, mohl zakousnout i nějakou tu sladkost. Nechyběly domácí beleše, koláče a přímo na místě upekly šikovné kuchařky i jednu z němčičských specialit – trdelníky. K tomu si mohli zájemci dát i jeden ze tří druhů svařáků.

„Na samotné zabíjení prasat se přišli podívat i rodiče s dětmi. Mnoho z nich vlastně už ani neví, jak pravá domácí zabijačka vypadá,“ posmutněl Stávek.

Se zabíjením prasete mu pomohl kamarád řezník z Vyškova a jeho bratr. A oběma šla práce hezky od ruky.

„Také dělám zabijačky. Už padesát let. Zažil jsem jich opravdu hodně. Dřív jsme zabíjeli třeba tři prasata, teď většinou jen jedno. Tradice je hodně na ústupu. Nemyslím si, že by mladí neměli zájem, ale je málo času. Lidé si spíš zvykli si přijít jen pro část prasete a doma si to dodělají. Ale takových slavností už moc není,“ potvrdil smutnou pravdu dvaasedmdesátiletý Václav Komárek z Němčiček.

JIŘÍ ŠEVČÍK
ELIŠKA WINDOVÁ